Procesní právo

Podle Ústavního soudu snížení minimální odměny exekutorů není protiústavní.

Ústavní soud odložil vykonatelnost rozsudku Nejvyššího soudu v tzv. kauze H-System

Přečtěte si prohlášení Nejvyššího soudu k aktuálnímu dopadu jeho rozhodnutí v případu H-System

Přiznat odkladný účinek kasační stížnosti proti nepravomocnému rozsudku krajského soudu není z povahy věci možné.

Nekritický požadavek úspěchu v řízení s sebou může nést i riziko vysokých nákladů řízení!

Soudy nesmí dodatečně měnit „pravidla hry“, ze kterých účastníci řízení vycházeli.

Ústavní soud řešil mj. otázku, zda souhlas s "monitorováním hovoru" v sobě zahrnuje souhlas s pořízením záznamu pro budoucí potřeby.

Uchazeč, který nebyl vybrán v druhém kole výběrového řízení podle zákona o státní službě, se nemůže soudně domáhat toho, aby byl vybrán. A to ani v případě, že byl jediným uchazečem v tomto kole.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu změnil judikaturu v otázce zachování lhůty při elektronickém podání zásilky prostřednictvím služby DopisOnline. Nyní je, minimálně ve správním řízení, rozhodující okamžik vytisknutí.

Rozhodující pro procesní legitimaci nezletilého není to, zda cestoval se svým zákonným zástupcem, ale jeho rozumová vyspělost.

U sporu o vlastnictví nemovitosti neznámé ceny lze podle advokátního tarifu za tarifní hodnotu považovat 50 tisíc, podle § 9 odst. 4 písm. b), a nikoliv 10 tisíc, podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu.

V případech vymáhání plnění opakujícího se déle než pět let (typicky výživné) se podle exekučního tarifu odměna exekutora počítá z "pětinásobku hodnoty ročního plnění". Podle Ústavního soudu je to však pouze maximální částka a v případě, že exekuce probíhá kratší dobu, má se počítat s hodnotou skutečně vymáhaného plnění.

Výhody elektronického a poštovního podání v jednom? Jak odeslat podání o půlnoci posledního dne lhůty a mít jistotu, že lhůta bude zachována?

Říká se, že co je psáno, je dáno. Neplatí to však u protokolů z ústních jednání, kde skutečný ústní přednes má přednost před záznamem v protokolu.

Součástí práva na spravedlivý proces je vytvoření prostoru pro to, aby účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat. Tento požadavek je třeba uplatnit též při rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení, které je integrální součástí soudního řízení jako celku.

Nejvyšší správní soud v jinak bezvýznamném rozhodnutí sp. zn. 9 Azs 255/2016 potvrdil právní názor, že není možné pro doručování písemností zvolit datovou schránku jiné osoby.

Celkem hezkou rekapitulaci prokazování nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem obsahuje rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3849/2014. Judikát vysvětluje, ve kterých případech a jakým způsobem se nemajetková újma prokazuje a kdy ji naopak prokazovat není třeba a její vznik se předpokládá. 

Ten, kdo podává druhou (a případně i další) kasační stížnost proti rozsudku ve věci, kde byl předcházející rozsudek již jednou zrušen na základě dřívější kasační stížnosti téhož účastníka, nemusí již druhý (a případně i další) soudní poplatek za kasační stížnost platit.

Souhlas obžalovaného se čtením úředního záznamu o podaném vysvětlení jeho družky není nevýznamnou formalitou, ale jde o otázku vysokého procesního významu, neboť pokud přečtení úředních záznamů obžalovaný odsouhlasí, pak mohou být použity jako důkaz proti němu, pokud však využije svého práva nesouhlasit s jejich přečtením, pak k obsahu vysvětlení policejnímu orgánu, nelze při hodnocení důkazů vůbec přihlížet.

Plénum Nejvyššího soudu schválilo stanovisko k elektronické komunikaci mezi soudy a účastníky řízení, tj. k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě.

V řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí se odměna advokáta počítá z tarifní hodnoty 10 tisíc a nikoli z výše předmětu sporu.

Volbu doručovací adresy lze provést i podpisem protokolu, jak se lze dočíst v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 40/2016.

Pro mnohé obce a orgány státní správy bude jistě zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 47/2016-44, podle něhož tam, kde zákon stanoví právní povinnost zveřejňovat určitou informaci či písemnost na elektronické úřední desce (zejm. při doručování veřejnou vyhláškou), je třeba v rámci úřední činnosti zajistit patřičnou dokumentaci toho, že tak bylo vskutku zákonem stanoveným způsobem učiněno.

Pro počítání včasnosti podání je důležitý způsob přepravy zásilky ke správnímu orgánu. Pokud se tak děje poštou, stačí podání v den konce lhůty odeslat; pokud se tak děje elektronicky, musí podání v den konce lhůty správnímu orgánu dojít. Že se odeslání prokazuje lépe než dojití, dokládají dva judikáty Nejvyššího správního soudu...

Svědectví nemusí nutně ztrácet na věrohodnosti, když očitý svědek nepostihne přesně vedlejší okolnosti skutkového děje, v poměru k nápadnému hlavnímu jednání obžalovaného „nezajímavé“.