Procesní právo

Téma mého příspěvku na konferenci Právní prostor 2014 se mělo týkat zákona o zvláštních řízeních soudních, ke kterému vám však nemohu vysvětlit vůbec nic, neboť podle něj, zaplaťpánbůh, nesoudím. Soudím podle občanského soudního řádu, který je od nového roku poměrně zestručněn.

Květnová stať Libora Vávry (mj. předsedy mého soudu, spolužáka i dlouholetého kamaráda) na téma potřebnosti (či spíše nepotřebnosti) nového trestního procesního předpisu mě přiměla k zamyšlení, jak jsme na tom s řádem civilním.

Má vůbec rekodifikace civilního procesu v realitě dnešní doby smysl? Takovou otázku si na letošním kongresu Právní prostor 2014 položil předseda rekodifikační komise civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala.

Příspěvek JUDr. Jana Vyklického, soudce Nejvyššího správního soudu, který se na letošním ročníku kongresu Právní prostor zamýšlel nad stavem českého soudnictví.

Bez ohledu na to, kdo jsme a co děláme, celý život se, čas od času, dostáváme do konfliktních situací. Některé z nich vyřešíme sami, s některými se obracíme na rozhodovací orgán – soud popř. arbitráž.

Tento článek je reakcí na aktuální rozhodnutí Ústavního soudu – nález ze dne 10. 4. 2014 (vyhlášený 15. 4.), sp. zn. III. ÚS 3725/13 v „kauze bankovních poplatků“.

Zákonem č. 334/2012 Sb., změna insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „protišikanózní novela“), bylo do zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“ či „insolvenční zákon“), vloženo mimo jiné ustanovení § 128a, díky němuž mohou soudy odmítnout insolvenční návrh podaný věřitelem, jestliže je takový návrh zjevně bezdůvodný.

Zákonná koncentrace zavedená zásadně pro všechna sporná řízení s účinností od 1. 7. 2009 novelou č. 7/2009 Sb. (zejm. § 114c odst. 4, 118b odst. 1 o. s. ř.) měla kontradiktorní řízení upravené v současné době výlučně občanským soudním řádem doslova převrátit naruby.

Rozhodování o vazbě neprobíhá jen na počátku trestního stíhání, kdy případně dochází k samotnému uvalení vazby, ale prolíná se celým trestním řízením.

Některé výhrady ohledně NOZ (89/2012 Sb.) se týkají jeho přílišné kazuistiky. V jedné věci by to však, pokud tomu tak skutečně je, mohlo prospět. Doporučoval bych NOZ velké pozornosti orgánů činných v trestním řízení.

Společenství vlastníků jednotek (dále také „SVJ“), tento zvláštní subjekt, který je právnickou osobou vzniknuvší ze zákona, je specifický v mnoha směrech. Tato právnická osoba nese určité úskalí toho, že subjekty, které se na ní podílejí, neměly ve většině případů na vybranou.

V tomto přípsěvku plynule navazuji na předchozí – věnovaný procesnímu podpůrcovství – v němž bylo uvedeno, že se v civilním procesu objevila vedle novinky této ještě druhá: žaloba z rušené držby.

Hledání přiměřenosti právní regulace je jedním z hlavních úkolů moderního demokratického právního státu, byť je tento pojem (a jeho klíčový obsah) v tuzemské legislativě a literatuře zatím nedoceňován a většinou opomíjen. Komentář k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - Usnesení ze dne 2. 9. 2013, čj. Aprk 51/2013-59

Ke zneužívání procesních předpisů dochází masivně a čím dál častěji, což je do značné míry důsledek jejich komplikovanosti i čím dál větší kasuistiky, která právo obecně, nejen to procesní, ovládá.

Tak mě konečně jednou díky rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ubyla práce, což se mi jinak vskutku příliš často nestává.

Novinkami v civilním právu se to dnes hemží – aby ne, když nabyl účinnosti nový občanský zákoník.

Hmotně právní úprava zániku manželství rozvodem 1) nepatří po právní stránce mezi ty nejzajímavější pasáže nového občanského zákoníku. Přesto je "odsouzena" k zájmu médií a veřejnosti, což plyne jednoduše ze statisticky doloženého faktu, že se každý druhý ženatý občan rozvedl, rozvádí nebo jednou rozvede (když už se tedy vůbec ožení či vdá).