Procesní právo

Správní orgány v případě opakovaných omluv účastníka řízení o přestupku z ústního jednání mohou a mají důsledněji posuzovat náležitost každé další omluvy a důležitost důvodů pro nedostavení se, řekl Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 As 147/2015-29. Právo obviněného na projednání přestupku v jeho přítomnosti je totiž s blížícím se dnem zániku odpovědnosti za přestupek více a více omezováno legitimním cílem, kterým je řádné projednání přestupku.

V praxi se občas stane, že rozhodnutí o odvolání z funkce je pro nezákonnost zrušeno soudním rozhodnutím. Nejvyšší správní soud se v rozsudku sp. zn. 2 As 100/2015 vypořádává se situací, kdy na ryze monokratické místo odvolaného byla již jmenována jiná osoba.

Kdy může za obec přebírat písemnosti určené do vlastních rukou (obci) místostarosta této obce?

Zastupitelé mají dle § 82 písm. b) mj. právo vznášet dotazy a podněty předsedům výborů, přičemž mají ze zákona právo na písemnou odpověď do 30 dnů. V případě, že se odpovědi nedočkají, často jim nepomůže ani soud.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 rozhodl o postupu v případě, že bylo rozhodnuto vadným rozhodčím nálezem.

Prekluzivní povaha přestupkového řízení láká k vytváření průtahů. Jedním ze způsobů, jak dosahovat průtahů je předkládání pochybných plných mocí. Judikatura Nejvyššího správního soudu o tom, jaká plná moc je akceptovatelná a jaká již není, se tak rychle rozrůstá...

Na jeden z triků jak prodlužovat (zejm. přestupkové) řízení se podíval Nejvyšší správní soud.

Jak dokázat, že jste předali peníze? Lze k tomu použít nahrávku rozhovoru v době předání?

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 9 As 206/2014, přiznává ve správním řízení znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení stejnou váhu, jako mají znalecké posudky, které si nechává vypracovat správní orgán.

Koho žalovat, pokud ten, kdo zasáhnul do vašich osobnostních práv, skončil v konkurzu? Lze právo uplatnit přímo, nebo lze tyto nároky uplatňovat pouze u konkursního správce?

Má po vyloučení věci k samostatnému projednání o věci rozhodovat týž soudce, nebo se má znovu rozhodovat o přidělení věci podle rozvrhu práce?

Obec může být ustavena do funkce opatrovníka ve správním řízení i proti svojí vůli. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 26/2013.

V rozhodčím řízení je poučení podle § 118 a o. s. ř. nutné pouze tehdy, je-li prostřednictvím tohoto poučení třeba předejít nepříznivému, tedy překvapivému rozhodnutí rozhodců založenému na neunesení břemene tvrzení, břemene důkazního, či odlišném právním posouzení žalobou vylíčeného skutku. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2015, 1 Cmo 56/2015-196

Pro všechny orgány doručující elektronicky může být zajímavý judikát Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 6 As 127/2015, který se zabývá názorem, že pravidlo pro počítání lhůt "připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den" se nepoužije na elektronickou komunikaci.

Kdokoliv může zaplatit soudní poplatek za kohokoliv.

Komentář JUDr. J. Jirsy k jednomu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4032/14, v němž Ústavní soud uvádí, za jakých okolností může zasáhnout do hodnocení důkazů provedených obecným soudem.

Důvodem pro osvobození od soudních poplatků nemůže být sama o sobě skutečnost, že směnečný žalobce je nemajetný, neboť veškeré prostředky vynaložil na koupi cenného papíru (směnky). Pokud by tomu tak bylo, šlo by o zjevný a nepřijatelný pokus o podnikání na účet státu, na který by v případě neúspěchu žalobce přešlo celé riziko obchodní operace. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.7.2015, sp. zn. 12 Cmo 130/2015

Může za stát vystupovat na jedné straně několik organizačních složek jako vedlejší účastníci? Komentář k usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 30 Co 530/2013

Pochybnostmi o podpisu doručovatelky na doručence se musel zabývat Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 8 Afs 153/2014

Soud ve správním soudnictví nemůže přiznat procesně nezastoupenému navrhovateli náhradu nákladů řízení stanovenou paušální částkou.

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 139/2014 potvrdil právní názor, podle kterého je navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh, k podání žaloby legitimován pouze podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního.

Ve sporu o nároku vyplývajícího z ochrany práv vlastníka průmyslových vzorů a z ochrany proti nekalé soutěži je otázka informovaného uživatele otázkou právní a nikoli odborně-skutkovou, proto ji nepřísluší hodnotit a posuzovat znalci. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2015, č.j. Cmo 112/2014-446

Uplatní se pravidlo o bagatelních věcech (tj. že je nepřípustné dovolání proti rozhodnutím, jimiž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč) i na nemeritorní rozhodnutí?

Lze se žalobou proti správnímu orgánu soudně domáhat doručení správního (např. přestupkového) rozhodnutí?