Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Co se stalo
Řidička a spolujezdec požadovali po zemědělci náhradu škody, resp. újmy poté, co se balík sena skutálel z louky a narazil do jejich vozidla. Soudy dospěly k závěru, že balík se nemohl rozjet sám, ale v důsledku nezjištěného vnějšího vlivu.
Jak se na věc dívá Ústavní soud
Ústavní soud se zabýval výkladem § 2924 občanského zákoníku, podle nějž ten, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí.
Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Ústavní soud zdůraznil, že provozovatel se nemůže bez dalšího zprostit své odpovědnosti jen proto, že do jeho provozu nějakým způsobem zasáhl vnější vliv, např. i třetí osoba. Naopak, je třeba důsledně posuzovat specifika jednotlivých provozů včetně s nimi spojeného rizika, že do nich mohou právě i třetí osoby zasahovat a z takových zásahů (třeba i neoprávněných) může dalším osobám vzniknout újma.
Tzn. pouhý zásah vnějšího vlivu nestačí – vždy je nutné hodnotit konkrétní provoz a míru prevence.
Co to znamená v praxi
Pokud podnikání vytváří rizikovou situaci, zejména v prostředí, kde se pohybují běžně další osoby, je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Soud bude hodnotit zejména:
- jaká opatření bylo možné rozumně přijmout
- zda byla skutečně realizována.
- V praxi by takový obezřetný preventivní přístup měli přijmout typicky podnikatelé např. v logistice (manipulace s paletami, kontejnery apod.) nebo stavebnictví, zkrátka v provozech, které jsou realizovány v prostředí, v němž nelze vyloučit nebo účinně omezit kontakt s jinými osobami z vnějšku.
Na co si dát pozor
Provozovatel by měl počítat i s možností zásahu třetí osoby do svého provozu, a to i neoprávněného.
Předvídání těchto situací by mělo být součástí odpovědného řízení rizik podnikatele, např. v rámci firemního compliance.
Blíže viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3531/25 ze dne 28. 1. 2026.
Další články
Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku v rozporu s dohodou společníků
Nejvyšší soud potvrdil, že rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku podle společenské smlouvy nelze prohlásit za neplatné jen proto, že odporuje ústní dohodě společníků.
Právní AI objektivně I. — Motivace a metodika
Kvalita právní práce byla po celá desetiletí posuzována především intuitivně, na základě zkušeností seniorních právníků v rámci jejich dohledu nad výstupy juniorních kolegů.
Reklamace dovolené: Manuál úspěšného uplatnění práv z vadného plnění
Je tu léto, nastaly prázdniny a doba přející cestování, jímž mnozí vyplňují své volné dny věnované, namísto povinnostem, zaslouženému odpočinku. Jednoduše je obvyklé vyrážet v tomto období „na dovolenou“. Co když ale služby poskytované v průběhu cestování subjektem, u něhož si je za tímto účelem sjednáme, neodpovídají našim představám?
Za balíček z Číny může nečekaně přijít ještě druhá účtenka. Clo budou primárně řešit přepravci
Nová evropská pravidla pro malé zásilky z Číny a dalších zemí mimo EU začaly platit od 1. července. Balíčky do hodnoty 150 eur, které byly dosud osvobozeny od cla, nově podléhají paušálnímu clu.
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.




