Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Jak poznat, že pracovní místo bylo skutečně zrušeno
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3286/2024) řešil, za jakých okolností lze pracovní pozici považovat za skutečně zrušenou.
Rozhodující není formální označení změny, ale faktický stav. Klíčové je, jakou práci zaměstnanec vykonává.
Pokud nový zaměstnanec nastoupí na dříve „zrušenou“ pozici a vykonává stejnou práci, byť při jiném rozsahu pracovní doby, nelze uzavřít, že pracovní místo zaniklo.
Kdy nárok na odstupné nevzniká
Nárok na odstupné nevzniká v situaci, kdy pracovní pozice fakticky nezanikla.
To nastává zejména tehdy, pokud:
- pracovní místo nadále existuje v organizační struktuře
- je obsazeno jinou osobou, anebo
- došlo pouze ke změně podmínek (např. rozsahu úvazku)
V takovém případě není splněna podmínka existence skutečné organizační změny.
Ani dlouhodobá neobsazenost neznamená zrušení pozice
Soud se zabýval i situací, kdy pracovní místo zůstává delší dobu neobsazené.
Ani tato skutečnost sama o sobě neznamená, že bylo místo zrušeno. Rozhodující je, zda zaměstnavatel prokazatelně usiluje o jeho obsazení, například aktivním hledáním kandidátů.
Pokud ano, pracovní místo z právního hlediska stále existuje.
NA CO SI DÁT V PRAXI POZOR
Pro vznik nároku na odstupné je nutné prokázat: → skutečné zrušení pracovní pozice → existenci organizační změny, a → přímou souvislost mezi touto změnou a ukončením pracovního poměru
Pokud tyto podmínky splněny nejsou, nárok na odstupné nevzniká.
Rozdíl mezi sporem o odstupné a sporem o neplatnost výpovědi
Závěrem je nutné zdůraznit, že posuzovaný případ se týkal pouze nároku na odstupné, nikoliv neplatnosti výpovědi.
Skutečnost, že pracovní místo nezaniklo, má v těchto dvou typech sporů odlišné důsledky:
- pro nárok na odstupné je zjištění o existenci pracovního místa důvodem k zamítnutí žaloby na plnění ve sporu o neplatnost výpovědi to znamená, že nebyl dán výpovědní důvod a pracovní poměr nadále trvá.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2025, sp. zn. 21 Cdo 3286/2024
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
