Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Jak poznat, že pracovní místo bylo skutečně zrušeno
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3286/2024) řešil, za jakých okolností lze pracovní pozici považovat za skutečně zrušenou.
Rozhodující není formální označení změny, ale faktický stav. Klíčové je, jakou práci zaměstnanec vykonává.
Pokud nový zaměstnanec nastoupí na dříve „zrušenou“ pozici a vykonává stejnou práci, byť při jiném rozsahu pracovní doby, nelze uzavřít, že pracovní místo zaniklo.
Kdy nárok na odstupné nevzniká
Nárok na odstupné nevzniká v situaci, kdy pracovní pozice fakticky nezanikla.
To nastává zejména tehdy, pokud:
- pracovní místo nadále existuje v organizační struktuře
- je obsazeno jinou osobou, anebo
- došlo pouze ke změně podmínek (např. rozsahu úvazku)
V takovém případě není splněna podmínka existence skutečné organizační změny.
Ani dlouhodobá neobsazenost neznamená zrušení pozice
Soud se zabýval i situací, kdy pracovní místo zůstává delší dobu neobsazené.
Ani tato skutečnost sama o sobě neznamená, že bylo místo zrušeno. Rozhodující je, zda zaměstnavatel prokazatelně usiluje o jeho obsazení, například aktivním hledáním kandidátů.
Pokud ano, pracovní místo z právního hlediska stále existuje.
NA CO SI DÁT V PRAXI POZOR
Pro vznik nároku na odstupné je nutné prokázat: → skutečné zrušení pracovní pozice → existenci organizační změny, a → přímou souvislost mezi touto změnou a ukončením pracovního poměru
Pokud tyto podmínky splněny nejsou, nárok na odstupné nevzniká.
Rozdíl mezi sporem o odstupné a sporem o neplatnost výpovědi
Závěrem je nutné zdůraznit, že posuzovaný případ se týkal pouze nároku na odstupné, nikoliv neplatnosti výpovědi.
Skutečnost, že pracovní místo nezaniklo, má v těchto dvou typech sporů odlišné důsledky:
- pro nárok na odstupné je zjištění o existenci pracovního místa důvodem k zamítnutí žaloby na plnění ve sporu o neplatnost výpovědi to znamená, že nebyl dán výpovědní důvod a pracovní poměr nadále trvá.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2025, sp. zn. 21 Cdo 3286/2024
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
