Články

Článek rozebírá překvapivou, ale v praxi používanou konstrukci stanov, kdy o vnitřních sporech spolku rozhoduje orgán cizího spolku. Je to popření spolkové samosprávy – nebo naopak její důsledek?

Největší změna farmaceutických pravidel EU za posledních dvacet let je na světě. Rada EU a Evropský parlament se dohodly na podobě tzv. farmaceutického balíčku, který zásadně promění dostupnost léčiv, podmínky pro inovace i vstup generik na trh. Jaké konkrétní dopady bude mít nová legislativa na výrobce, držitele registrací a distribuci léčiv v celé Unii?

Veřejné zakázky představují jeden z nejvýznamnějších institutů redistribuce veřejných prostředků. Jejich prostřednictvím veřejný sektor zajišťuje nezbytné dodávky, služby a stavební práce. Spektrum těchto plnění sahá od výstavby dopravní infrastruktury přes digitalizaci státní správy až po vybavení nemocnic. Vzhledem k tomu, že se jedná o nakládání s veřejnými rozpočty, podléhá tento proces přísné regulaci, jejímž cílem je zajistit efektivitu a transparentnost.

Tento článek se věnuje projevům, které zazněly nebo byly napsány v souvislosti s rozhodovací činnosti soudců. Soudce by měl každým svým projevem sledovat zájem na tom, aby justice dobře fungovala, a to díky tomu, že bude mít na zřeteli i další zájmy, které k dobrému fungování soudnictví přispívají.

Můžete si na registrační značku přelepit znak EU českým lvem nebo červeným křížkem? A je to přestupek? Článek na základě aktuální judikatury NSS vysvětluje, které části registrační značky jsou z právního pohledu „nedotknutelné“ a kde naopak rozhoduje spíše její skutečná čitelnost a identifikační funkce než striktní formalismus.

Nakupování prostřednictvím internetu se v posledních dvou desetiletích stalo jedním z hlavních způsobů uzavírání spotřebitelských smluv. Tento vývoj přinesl nesporné výhody v podobě rychlosti, dostupnosti a pohodlí, zároveň však zásadně proměnil podmínky, za nichž dochází ke zpracování osobních údajů zákazníků.

Umělá inteligence nahrazuje herce a dabéry. Jaká právní ochrana existuje proti zneužití hlasu, podoby a hereckého projevu v ČR a EU?

V advokátní praxi se lze čím dál častěji setkat s (budoucími) manželi, v jejichž vztahu je přítomen mezinárodní prvek.

Ledovka dokáže během několika hodin ochromit celé město. V Praze se to ukázalo v i nyní v polovině ledna, kdy záchranáři kvůli náporu pádů na ledu aktivovali traumaplán a během dopoledne ošetřili přes stovku lidí. Nejčastěji šlo o pády cestou do práce, u vstupů do domů nebo na běžných pěších trasách. V takových situacích se otevírá otázka: jde jen o smůlu, nebo o případ, kdy má zraněný nárok na odškodnění?

Popularita nadačních fondů a četnost jejich využití v současnosti stále roste. Jednou z příčin tohoto jevu je neodmyslitelně demografický a socioekonomický vývoj a s ním související výzvy a otázky týkající se správy majetku, jeho ochrany a mezigeneračního předání, které přináší.

Respektovat soukromí pacientů neznamená jen mít zpracovaný GDPR dokument v šanonu. V běžném provozu ordinace nebo nemocničního oddělení vzniká řada situací, kdy může být soukromí pacientů snadno narušeno. V navazujícím díle naší série se podíváme na konkrétní příklady z praxe a tipy, jak dodržet zákon a zároveň si udržet důvěru pacientů.

Někdo Vás urazí a Vy mu to vrátíte, i s úroky. Jaké to může mít následky? Toto mimo jiné řešil britský soud v případu Blake & Fox [2024] EWHC 146 (KB).

V české právní nauce i praxi se objevuje tendence asociovat svěřenský fond s fundačními strukturami a při výkladu otázek týkajících se fungování svěřenského fondu se obracet k pravidlům občanského zákoníku použitelným pro nadace a nadační fondy.

Impulsem k napsání tohoto článku byla veřejně diskutovaná kauza nátlaku ministra zahraničí na prezidenta republiky, v níž měl ministr prostřednictvím zprávy poradci prezidenta vyvíjet tvrdý nátlak s cílem přimět prezidenta ke jmenování ministra jeho strany. Ve veřejné debatě se mluvilo o „vyhrožování“ nebo „vydírání“.

Zápůjčky představují běžný nástroj financování. Z daňového hlediska však přinášejí řadu komplikací, zejména pokud se jedná o zápůjčku poskytnutou mezi spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů („ZDP“).

S účinností od počátku roku 2026 byla v českém vnitrostátním právním řádu poprvé systematičtěji legislativně uchopena možnost provozu motorových vozidel vybavených automatizovanými funkcemi řízení. Jak ji zákonodárce pojal? To se pokusím v následujících řádcích přiblížit.

Je zdravotní pojišťovna povinna poskytnout pozůstalým výpis hrazených zdravotních služeb zemřelého pojištěnce? A jaké možnosti mají pozůstalí při zjišťování informací o poskytnuté zdravotní péči?

Dne 14. 1. 2026 vyhlásil Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 21 Cdo 351/2024, který přináší zásadní obrat do současné praxe na poli srovnatelných podmínek dočasně přidělených zaměstnanců, ale také zaměstnanců agenturních.

Nejpozději do 1. března mají vybrané firmy povinnost označit se za subjekty, které nově spadají pod zákon o odolnosti kritické infrastruktury (č. 266/2025 Sb.), a následně začít přijímat další opatření. A bude jich výrazně více než doposud.

Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. změnilo od 1. 1. 2026 pravidla pro ohlašování pracovních úrazů. Systém má zaměstnavatelům ulehčit, nepočítá ale se všemi situacemi. Následující článek radí, co dělat, pokud máte jen zahraniční členy statutárních orgánů.

Listina základních práv Evropské unie (Listina EU) představuje hlavní pramen ochrany lidských práv v EU, avšak ne všechna její ustanovení obsahují subjektivní práva, kterých se jednotlivci mohou dovolávat před soudy. Článek 52 odst. 5 Listiny EU rozlišuje mezi subjektivními právy a zásadami, přičemž právě určení charakteru konkrétního ustanovení má zásadní význam pro jeho právní účinky.

Jména, diagnózy, výsledky vyšetření i poznámky z rozhovoru s pacientem. To všechno jsou citlivé údaje, se kterými musí zdravotnická zařízení zacházet obzvlášť opatrně. Na co si dát pozor, aby zpracování takových údajů probíhalo správně a v souladu se zákonem?

Rychlé oddlužení, formálně legální smlouvy a slib, že „se to dá vyřešit“. Nová studie Moderní lichva v praxi upozorňuje, že v Česku nejde o jednotlivé excesy, ale o systematické praktiky, které končí většími dluhy a ztrátou bydlení.

Ústavní soud potvrdil, že prospěch z trestného činu může být i nemajetkový. Soudy jej však musí pečlivě odůvodnit.

Evropské penze čelí demografickému tlaku a prohlubujícímu se „pension gap“. PEPP zatím selhává, ČR sází spíše na DIP.