Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Co se mění pro zaměstnavatele
Od 1. dubna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost podávat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Cílem je zjednodušit administrativu – nově se podává jedno hlášení, které postupně nahradí více dosavadních povinností.
Co JMHZ nahrazuje
Nové hlášení postupně nahradí zejména:
- Přehled o výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- Oznámení o nástupu a skončení zaměstnání
- Přílohy k žádosti o dávky
- Evidenční list důchodového pojištění
- Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
- Výkazy o mzdách a zaměstnanosti pro ČSÚ a ISPV)
- Hlášení o volných pracovních místech (pro Úřad práce)
Informace o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením
Jak a kdy se hlášení podává
Hlášení se podává:
- výhradně elektronicky
- ve formátu XML
- do 20. dne následujícího měsíce
Za období leden až březen 2026 je nutné podat jednotlivá hlášení zpětně v období od 1. dubna do 30. června 2026.
Povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele.
Nová evidence zaměstnanců
Součástí nové právní úpravy je i nová evidence zaměstnanců. Od 1. července 2026 bude nutné:
- předregistrovat zaměstnance před nástupem
- doplnit zbývající údaje o zaměstnanci do 8 dnů od nástupu
- odhlásit zaměstnance do 8 dnů od skončení zaměstnání
U zahraničních zaměstnanců platí přísnější pravidlo – registrace musí proběhnout ještě před prvním výkonem práce.
Nové identifikátory
Každému zaměstnanci bude přiděleno:
- osobní identifikační číslo (OIČ)
- identifikátor zaměstnání (IZ), který identifikuje každý pracovněprávní vztah
Například při souběhu pracovního poměru a dohody:
- jeden zaměstnanec = jedno OIČ
- každý pracovněprávní vztah = vlastní IZ
Bez těchto identifikátorů není možné hlášení podat.
Platby odvodů a zdravotní pojištění
Do budoucna by se měla zjednodušit i platba odvodů – zaměstnavatel bude odesílat jednu platbu, která se rozdělí mezi jednotlivé instituce.
Zdravotní pojišťovny však do systému zapojeny nejsou. To znamená, že:
- odvody zdravotního pojištění se nadále hradí samostatně
- hlášení se podávají přímo pojišťovnám
Na co si dát pozor
Chybné nebo opožděné hlášení může vést:
- k pokutám
- k posouzení zaměstnání jako nelegální práce
Přechod na nový systém klade důraz zejména na:
- správnou registraci zaměstnanců
- správné přidělení identifikátorů
- dodržení lhůt
Závěr pro praxi
Zavedení JMHZ představuje významnou změnu v oblasti mzdové a personální agendy.
Ačkoliv má administrativu zjednodušit, samotný přechod na nový systém vyžaduje pečlivou přípravu a nastavení interních procesů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




