Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Co se mění pro zaměstnavatele
Od 1. dubna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost podávat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Cílem je zjednodušit administrativu – nově se podává jedno hlášení, které postupně nahradí více dosavadních povinností.
Co JMHZ nahrazuje
Nové hlášení postupně nahradí zejména:
- Přehled o výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- Oznámení o nástupu a skončení zaměstnání
- Přílohy k žádosti o dávky
- Evidenční list důchodového pojištění
- Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
- Výkazy o mzdách a zaměstnanosti pro ČSÚ a ISPV)
- Hlášení o volných pracovních místech (pro Úřad práce)
Informace o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením
Jak a kdy se hlášení podává
Hlášení se podává:
- výhradně elektronicky
- ve formátu XML
- do 20. dne následujícího měsíce
Za období leden až březen 2026 je nutné podat jednotlivá hlášení zpětně v období od 1. dubna do 30. června 2026.
Povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele.
Nová evidence zaměstnanců
Součástí nové právní úpravy je i nová evidence zaměstnanců. Od 1. července 2026 bude nutné:
- předregistrovat zaměstnance před nástupem
- doplnit zbývající údaje o zaměstnanci do 8 dnů od nástupu
- odhlásit zaměstnance do 8 dnů od skončení zaměstnání
U zahraničních zaměstnanců platí přísnější pravidlo – registrace musí proběhnout ještě před prvním výkonem práce.
Nové identifikátory
Každému zaměstnanci bude přiděleno:
- osobní identifikační číslo (OIČ)
- identifikátor zaměstnání (IZ), který identifikuje každý pracovněprávní vztah
Například při souběhu pracovního poměru a dohody:
- jeden zaměstnanec = jedno OIČ
- každý pracovněprávní vztah = vlastní IZ
Bez těchto identifikátorů není možné hlášení podat.
Platby odvodů a zdravotní pojištění
Do budoucna by se měla zjednodušit i platba odvodů – zaměstnavatel bude odesílat jednu platbu, která se rozdělí mezi jednotlivé instituce.
Zdravotní pojišťovny však do systému zapojeny nejsou. To znamená, že:
- odvody zdravotního pojištění se nadále hradí samostatně
- hlášení se podávají přímo pojišťovnám
Na co si dát pozor
Chybné nebo opožděné hlášení může vést:
- k pokutám
- k posouzení zaměstnání jako nelegální práce
Přechod na nový systém klade důraz zejména na:
- správnou registraci zaměstnanců
- správné přidělení identifikátorů
- dodržení lhůt
Závěr pro praxi
Zavedení JMHZ představuje významnou změnu v oblasti mzdové a personální agendy.
Ačkoliv má administrativu zjednodušit, samotný přechod na nový systém vyžaduje pečlivou přípravu a nastavení interních procesů.
Další články
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.




