Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Firmy v Česku čeká první ostré odeslání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Termín pro podání výkazu za duben je stanoven na 20. května. Před tím však zaměstnavatelé museli do 30. dubna dokončit doregistraci všech zaměstnanců v evidenci ČSSZ a doplnit chybějící údaje.
Právě splnění této podmínky je zásadní pro samotné podání výkazu. Pokud zaměstnanci nemají přidělené Osobní identifikační číslo (OIČ) a Identifikátor pracovněprávního vztahu (IDPPV) nebo nejsou doplněny jejich údaje, nelze JMHZ odeslat.
„Celé první čtvrtletí se řešily hlavně registrace zaměstnanců a doplňování údajů. Samotné odeslání JMHZ firmy teprve čeká,“ říká Ivana Brancuzká, CEO poradenské firmy Crowe.
Podle ní je nutné počítat i s časovou prodlevou mezi doplněním údajů a jejich propsáním v systému. „Pokud někdo ještě nestihl doplnit údaje ke všem zaměstnancům, neměl by se o odeslání JMHZ pokoušet. Je potřeba počkat, až se změny v registru projeví, což může trvat i několik dní,“ upozorňuje.
Mzdové systémy jsou podle dostupných informací na generování výkazu připravené, samotné nastavení ale zůstává na straně zaměstnavatelů. Programy pracují se mzdovými složkami, které je nutné správně přiřadit k jednotlivým atributům JMHZ.
„Každý mzdový program má vlastní logiku. Je nutné nastavit, jak se jednotlivé mzdové složky promítají do atributů výkazu JMHZ. Bez toho nejsou data správně strukturovaná,“ uvádí Ivana Brancuzká s tím, že si lze jen těžko představit, že by nebyl nutný žádný ruční zásah do nastavení.
Před prvním odesláním tak firmy čeká kontrola generovaných dat i úplnosti údajů o zaměstnancích. Očekává se kombinace automatického zpracování a manuální kontroly.
Zkušenost s podporou ze strany státních institucí je podle praxe smíšená. „Pracovníci ČSSZ sami v některých situacích hledali řešení a na složitější dotazy nebyli schopni vždy odpovědět. Na druhé straně vznikla řada metodik a podkladů, které firmám pomohly se v problematice zorientovat,“ hodnotí CEO společnosti Crowe.
Květnové odeslání navíc není jediné, které firmy čeká. Do konce června budou muset zaměstnavatelé podat JMHZ také zpětně za období od ledna do března.
„První podání ukáže, jak jsou firmy skutečně připravené a kde budou vznikat chyby. Ty se budou řešit průběžně při dalším zpracování,“ uzavírá Brancuzká.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



