Články s tagem: zaměstnavatel

V případě občanských průkazů je základní pravidlo nepřekvapivě zakotveno v zákoně o občanských průkazech: Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana. Kopírování dokladů podepřené o souhlas je tedy obecně možné, avšak situace zaměstnance a zaměstnavatele je specifická tím, že zaměstnanci jsou vůči zaměstnavateli chápáni jako osoby ve slabším postavení.

V průběhu trvání pracovněprávního vztahu, ale i před jeho uzavřením, požaduje zaměstnavatel po zaměstnanci široké spektrum informací. Nikoli všechny takové požadavky zaměstnavatele jsou však oprávněné.

Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.

Tématem tohoto článku je řešení situace, kdy se k výběrovému řízení dostaví kandidát, který sice zaměstnavatele zaujme, ten jej nicméně aktuálně nemůže přijmout. V budoucnu by však zaměstnavatel uvedeného uchazeče rád oslovil s potenciální nabídkou práce.

Zákoník práce se k otázce požívání alkoholu či jiných návykových látek na pracovišti zaměstnancem vyjadřuje poměrně jasně. Zaměstnanec je povinen zdržet se požívání alkoholických nápojů a užívání jiných návykových látek na pracovišti zaměstnavatele.

Každý zaměstnavatel má povinnost dodržovat archivační a skartační lhůty po zákonem stanovenou dobu. Článkem se znovu vracíme k tématu archivace a skartace, tentokrát v mzdovém účetnictví.

V případě, že zaměstnanec nemůže konat svou práci ze zdravotních důvodů, má zaměstnavatel několik možností, resp. také povinností, co s tím.

Jedním ze základních principů pracovního práva je ochrana zaměstnanců jakožto slabší strany pracovněprávního vztahu. Tato skutečnost je samozřejmě reflektována rovněž rozhodovací praxí pracovněprávních soudů, kdy převažují rozhodnutí ve prospěch zaměstnanců.

Velkým přínosem pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání je publicita, která se nařízení GDPR věnuje, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. David Borovec. Se svým příspěvkem na téma ochrana osobních údajů v personální praxi vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Účelem zákona o svobodném přístupu k informacím je umožnit veřejnosti realizovat právo na informace ve vztahu k orgánům státní správy a územní samosprávy. Toto pravidlo by se mělo vztahovat i na poskytování informací o platech zaměstnanců těchto orgánů. To ovšem neplatí absolutně, protože informace o platu zaměstnance jsou osobním údajem a tím pádem podléhají jisté ochraně.

Pojistné na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je příjem z pracovního poměru vyšší než minimální mzda, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance ve výši 13,5 % a ze souběžného „vedlejšího“ pracovního poměru se již nemusí pojistné dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v úrovni minimální mzdy.

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život.

Mezi základní lidská práva patří právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a dále právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel v době prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy, a to za podmínek a ve výši stanovené zákoníkem práce (§ 192). Z tohoto důvodu zákoník práce zároveň umožňuje zaměstnavatelům, aby mohli kontrolovat, zda jejich zaměstnanci dodržují režim dočasně práce neschopného zaměstnance.

Praha 7. července (ČTK) - Zaměstnavatelé s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením patrně budou dostávat od státu vyšší podporu. Příspěvek na jejich plat by mohl vzrůst pravděpodobně od října až na 12.000 korun měsíčně z nynějších 9500 korun. V novele zákona o zaměstnanosti by to měla podle stanoviska sociálního výboru schválit Sněmovna.

Jednou ze základních povinností zaměstnance vůči zaměstnavateli je, aby svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu.[1] Případné porušení této povinnosti ze strany zaměstnance úmyslným útokem na majetek zaměstnavatele bude mít nepochybně za následek zásadní narušení či ztrátu důvěry zaměstnavatele vůči takovému zaměstnanci. Může však zaměstnavatel z tohoto důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele bude relativně nízká?

Model BYOD („Bring your own device“, doslova „Přines si své vlastní zařízení“) představuje stále se rozšiřující trend posledních let. Zaměstnavatelé často v zájmu vyslyšení volání svých zaměstnanců po možnosti vykonávat práci prostřednictvím vlastního výpočetního zařízení (PC, tablet, mobilní telefon) umožňují využití osobních zařízení zaměstnanců pro výkon práce jako alternativu ke standardnímu modelu, kdy zaměstnanec vykonává práci na zařízení poskytnutém zaměstnavatelem. Pro bezproblémový přístup k modelu BYOD je však z hlediska firemní bezpečnosti i právního hlediska potřeba splnit řadu požadavků. Je i Vaše společnost připravena přejít k modelu BYOD?

Praha, 18. ledna 2017 – Čistý příjem zaměstnanců s vyššími příjmy je v České republice při srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně vysoký, a to díky jednotné sazbě daně z příjmů. Náklady zaměstnavatele ale současně platí k nejvyšším ve střední Evropě – vyšší jsou jen ve Francii, Švédsku, Itálii, Belgii a Rakousku. Naopak nejnižší jsou v Dánsku a na Maltě. Překvapivě dobře si ČR vede v poměru čistého příjmu k celkovým nákladům, kde je na pátém místě před Švýcarskem, Maltou, Polskem a Lucemburskem. To jsou závěry Evropského platového průzkumu, v němž společnost Deloitte porovnávala celkové mzdové náklady zaměstnavatele a čistý příjem pracujících v 19 evropských státech včetně ČR.

Vysílání zaměstnanců je situace, kdy zaměstnanec jménem svého zaměstnavatele vykonává na území jiného členského státu (dále JČS) práci pro svého tuzemského zaměstnavatele pod jeho jménem. Vysílání zaměstnanců upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Začátkem února byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o službě vojáků v záloze (č. 45/2016 Sb.), jehož cílem je zvýšit účast občanů ČR na obraně vlasti jejich zapojením do aktivních záloh. Účinný bude již od 1. července 2016.

Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners obhájila své loňské prvenství v žebříčku TOP zaměstnavatelé a i v roce 2016 se stala nejžádanějším zaměstnavatelem v České republice mezi advokátními kancelářemi. Výsledky studie zveřejnila Asociace studentů a absolventů.

Zaměstnanci vracející se z mateřské či rodičovské dovolené jsou často nemile překvapeni, když jim zaměstnavatel oznámí, že již pro ně nemá práci. Tento článek seznámí čtenáře s právní úpravou týkající se práv zaměstnance, který se ocitne v této situaci.

V praxi se velmi často stává, že zaměstnanci, kteří nastoupí po mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou, tuto skutečnost zaměstnavateli pouze oznámí, ale nespecifikují, jak dlouho by chtěli na rodičovské dovolené zůstat. Případně délku specifikují, ale následně se ukáže, že z různých důvodů se chtějí nebo potřebují vrátit do práce dříve. Má na takový dřívější návrat zaměstnanec / zaměstnankyně nárok?

Zatímco v letech minulých se mezinárodní konference, kterou pořádá Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývala mezioborovým whistleblowingem či vztahem profesionálního sportu a pracovního práva, v roce letošním nabídla na dvacet příspěvků zabývajících se do jisté míry Popelkou na českém trhu práce, oblastí atypických forem zaměstnání.

BYOD neboli Bring Your Own Device, tedy „přines si své vlastní zařízení“, je bezpochyby trendem posledních několika let. Tento přístup sám o sobě není však žádnou novinkou, de facto od vzniku notebooků jako přenosných počítačů se právě této jejich vlastnosti využívalo i k pracovním účelům a zprvu byly doménou právě těch lidí z business sektoru, kteří měli největší potřebu mít s sebou svou práci na cestách vždy po ruce.