Články s tagem: zaměstnavatel

Možná máte podezření, že zaměstnanci v práci prokrastinují nebo chcete přijít na to, proč vám na skladě podezřele ubývá zboží. Kamery vám můžou vaše trable vyřešit. Jejich použití má ale právní háček, který vám představíme v tomto článku.

Následující článek pojednává o výkonu závislé práce v rámci digitálních pracovních platforem.

Praha 30. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce umožnit firmám víc se podílet na zdravotní péči o zaměstnance, připravilo změnu zákona o zdravotních službách.

V posledním čtvrtletí loňského roku jsme se konečně dočkali novely zákoníku práce, která k 1. 10. 2023 zavedla řadu významných změn v oblasti pracovněprávních vztahů. Nejen vzhledem k množství, ale zejména k důležitosti těchto změn jsme se rozhodli pro Vás připravit osmidílný cyklus článků, ve kterých se postupně zaměříme na jednotlivé dílčí oblasti do detailu.

Nový zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), který nabyl účinnosti 1. srpna minulého roku, by měl zlepšit postavení oznamovatelů nekalého jednání a ochránit je tak před případnými opatřeními ze strany zaměstnavatele. Je výsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“), do českého právního řádu.

Ochranná funkce zákoníku práce se ve vztahu k těhotným zaměstnankyním projevuje ještě intenzivněji. Výrazná specifika lze pozorovat zejména v úpravě jednostranného ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kdy prakticky jediným výpovědním důvodem je zrušení zaměstnavatele nebo jeho části. Zaměstnavatel nemůže jednostranně ukončit pracovní poměr těhotné zaměstnankyně výpovědí z jiných důvodů, ani okamžitým zrušením pracovního poměru.

Již 1. října 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přináší mnoho významných změn do pracovněprávních vztahů.

Novela zákoníku práce přinesla do pracovního práva část podstatných změn, mezi něž patří mimo jiné i úprava dosavadních pravidel pro doručování a elektronizaci dokumentů, která je v praxi mezi zaměstnavateli stále častějším tématem. Novela tak umožňuje přiblížit se celkové digitalizaci pracovněprávních procesů v oblasti lidských zdrojů. Digitalizace pracovněprávních dokumentů by měla přinést i další výhody jako například snadnou dohledatelnost dokumentů, jejich bezpečné uložení, a také zvýšit efektivitu a snížit náklady zejména zaměstnavatelům.

Brzy budou společnosti povinny zveřejňovat informace v souladu s novými směrnicemi Evropské unie týkajícími se ESG (environmentální, sociální a správní oblasti) reportingu. Proto je nyní zásadní začít se připravovat na sběr a analýzu dat s dostatečným předstihem. Tento článek přináší stručný přehled toho, na co se připravit v oblasti pracovního práva.

Léto letošního roku bylo bohaté na legislativní změny v oblasti pracovního práva. Po nově přijatém zákoně o ochraně oznamovatelů (zákon č. 171/2023 Sb., v platném znění) byla v září 2023 prezidentem republiky podepsána velmi očekávaná transpoziční novela zákoníku práce.

S ohledem na několikeré dotazy týkající se aktuální novely zákoníku práce a její účinnosti nám dovolte ve stručnosti shrnout a uvést následující.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1033/2019-209 ze dne 26. 2. 2021 zabýval otázkou, která se týkala podmínek, za kterých lze sjednat mzdu zaměstnance s přihlédnutím k případné práci přesčas.

V situaci, kdy je zaměstnanec přítomen na pracovišti, doručuje zaměstnavatel důležité písemnosti zaměstnanci poměrně snadno. Jak ovšem platně doručit zaměstnanci výpověď nebo upozornění na možnosti výpovědi za situace, kdy zaměstnanec nechodí do práce?

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Na konci května 2023 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) varoval před dohodami mezi zaměstnavateli týkajícími se nepřetahování zaměstnanců a fixace odměn. ÚOHS se na tyto dohody hodlá nyní intenzivně zaměřovat a v případě, že shledá porušení soutěžního práva, může zapojeným zaměstnavatelům uložit vysoké pokuty. Je proto vhodné prověřit aktuální HR praxi a zaměřit se na eliminaci případných rizik.

Jak má zaměstnavatel postupovat, pokud mu zaměstnanec předloží lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a v důsledku toho nemůže ze dne na den sjednanou práci vykonávat?

Zákoník práce přinese v roce 2023 rozsáhlé změny. Zejména zaměstnavatelé můžou očekávat nové povinnosti, které na ně s chystanou novelou zákoníku práce dopadnou. Navrhovány jsou podstatné změny zejména v oblasti dohod mimo pracovní poměr, regulace práce z domova či komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Od tohoto roku mohou zaměstnavatelé uplatňovat slevu 5 % na sociálním pojištění placeném zaměstnavatelem. Cílem novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je motivovat k zaměstnávání osob, které z důvodu věku nebo různých životních situací nemohou pracovat na plný úvazek.

Starostky a starostové nemají pod svými křídly pouze obec samotnou, ale rovněž osoby, které se na jejím chodu podílejí. Zaměstnanci obce se nicméně nezodpovídají jen starostovi ale i jiným osobám v rámci obecní hierarchie. Jak se vyznat v pracovněprávních vztazích v obci?

Podstatou pracovního poměru je závazek zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, a závazek zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci na dovolenou vzniklo právo, nemusí být vždy splněna.

Kamery na pracovišti, kontroly e-mailů a historie prohlížení, GPS ve služebních vozidlech. To vše jsou spolehlivé způsoby, jak zaměstnavatelé můžou sledovat, zda zaměstnanci opravdu pracují. Co na to ale říkají zákony?

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.).

Jednoduchá otázka, na níž existuje jednoduchá odpověď – zaměstnavatel je tím, kdo má právo, ale i povinnost určit čerpání dovolené, a také tím, kdo i již odsouhlasenou dovolenou může zrušit. Z pobytu od moře či poznávacího zájezdu je dokonce oprávněn zaměstnance povolat předčasně zpět do práce.