Povinnosti zaměstnavatele při oddlužení zaměstnance
Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.
Zaměstnavatel dlužníka se dozví o oddlužení svého zaměstnance nejpozději v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, které mu soud jako plátci příjmu dlužníka doručí. Toto rozhodnutí zároveň obsahuje příkaz současnému i každému budoucímu zaměstnavateli dlužníka k provádění srážek ze mzdy a dále zde soud stanoví termín první splátky.
Zaměstnavatel tedy v období od zahájení insolvenčního řízení až do termínu stanoveného soudem vyplácí dlužníkovi mzdu v nesnížené výši. Odlišná je situace v případě dlužníků, u kterých již před zahájením insolvenčního řízení zaměstnanvatel provádí srážky ze mzdy z důvodu probíhající exekuce. Zaměstnavatel je povinen dále provádět srážky ze mzdy ve stejné výši, avšak tyto neodesílá exkutorovi, ale uchovává je ve své dispozici. Vyhlásí-li soud na dlužníka konkurz, zaměstnavatel odešle příjmy insolvenčnímu správci. Pokud soud povolí oddlužení plněním splátkového kalendáře, zaměstnavatel zadržené srážky vyplatí dlužníkovi.
Následné rutinní období, kdy zaměstnavatel pravidelně odesílá sraženou část mzdy insolvenčnímu správci bude moci po aktuální novele insolvenčního zákona narušit nový institut přerušení průběhu oddlužení, které může trvat až rok.
Další povinnosti vyvstávají zaměstnavateli v okamžiku, kdy u něj dlužník přestane pracovat. Předně je povinen do jednoho týdne vyrozumět soud o tom, že u něho dlužník přestal pracovat. Současně s vyrozuměním zašle soudu také vyúčtování srážek, které ze mzdy provedl.
Ve vztahu k dalšímu zaměstnavateli dlužníka je důležitá povinnost zaměstnavatele, u kterého dlužník své působení končí, vydat potvrzení, zdali byly nařízeny srážky ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch.
V případě neplnění některé ze zmíněných povinností se zaměstnavatel dlužníka vystavuje nebezpečí pořádkové pokuty až ve výši 50 000 Kč.
Zdroj: BNT journal
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




