Povinnosti zaměstnavatele při oddlužení zaměstnance
Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.
Zaměstnavatel dlužníka se dozví o oddlužení svého zaměstnance nejpozději v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, které mu soud jako plátci příjmu dlužníka doručí. Toto rozhodnutí zároveň obsahuje příkaz současnému i každému budoucímu zaměstnavateli dlužníka k provádění srážek ze mzdy a dále zde soud stanoví termín první splátky.
Zaměstnavatel tedy v období od zahájení insolvenčního řízení až do termínu stanoveného soudem vyplácí dlužníkovi mzdu v nesnížené výši. Odlišná je situace v případě dlužníků, u kterých již před zahájením insolvenčního řízení zaměstnanvatel provádí srážky ze mzdy z důvodu probíhající exekuce. Zaměstnavatel je povinen dále provádět srážky ze mzdy ve stejné výši, avšak tyto neodesílá exkutorovi, ale uchovává je ve své dispozici. Vyhlásí-li soud na dlužníka konkurz, zaměstnavatel odešle příjmy insolvenčnímu správci. Pokud soud povolí oddlužení plněním splátkového kalendáře, zaměstnavatel zadržené srážky vyplatí dlužníkovi.
Následné rutinní období, kdy zaměstnavatel pravidelně odesílá sraženou část mzdy insolvenčnímu správci bude moci po aktuální novele insolvenčního zákona narušit nový institut přerušení průběhu oddlužení, které může trvat až rok.
Další povinnosti vyvstávají zaměstnavateli v okamžiku, kdy u něj dlužník přestane pracovat. Předně je povinen do jednoho týdne vyrozumět soud o tom, že u něho dlužník přestal pracovat. Současně s vyrozuměním zašle soudu také vyúčtování srážek, které ze mzdy provedl.
Ve vztahu k dalšímu zaměstnavateli dlužníka je důležitá povinnost zaměstnavatele, u kterého dlužník své působení končí, vydat potvrzení, zdali byly nařízeny srážky ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch.
V případě neplnění některé ze zmíněných povinností se zaměstnavatel dlužníka vystavuje nebezpečí pořádkové pokuty až ve výši 50 000 Kč.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



