Povinnosti zaměstnavatele při oddlužení zaměstnance
Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.
Zaměstnavatel dlužníka se dozví o oddlužení svého zaměstnance nejpozději v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, které mu soud jako plátci příjmu dlužníka doručí. Toto rozhodnutí zároveň obsahuje příkaz současnému i každému budoucímu zaměstnavateli dlužníka k provádění srážek ze mzdy a dále zde soud stanoví termín první splátky.
Zaměstnavatel tedy v období od zahájení insolvenčního řízení až do termínu stanoveného soudem vyplácí dlužníkovi mzdu v nesnížené výši. Odlišná je situace v případě dlužníků, u kterých již před zahájením insolvenčního řízení zaměstnanvatel provádí srážky ze mzdy z důvodu probíhající exekuce. Zaměstnavatel je povinen dále provádět srážky ze mzdy ve stejné výši, avšak tyto neodesílá exkutorovi, ale uchovává je ve své dispozici. Vyhlásí-li soud na dlužníka konkurz, zaměstnavatel odešle příjmy insolvenčnímu správci. Pokud soud povolí oddlužení plněním splátkového kalendáře, zaměstnavatel zadržené srážky vyplatí dlužníkovi.
Následné rutinní období, kdy zaměstnavatel pravidelně odesílá sraženou část mzdy insolvenčnímu správci bude moci po aktuální novele insolvenčního zákona narušit nový institut přerušení průběhu oddlužení, které může trvat až rok.
Další povinnosti vyvstávají zaměstnavateli v okamžiku, kdy u něj dlužník přestane pracovat. Předně je povinen do jednoho týdne vyrozumět soud o tom, že u něho dlužník přestal pracovat. Současně s vyrozuměním zašle soudu také vyúčtování srážek, které ze mzdy provedl.
Ve vztahu k dalšímu zaměstnavateli dlužníka je důležitá povinnost zaměstnavatele, u kterého dlužník své působení končí, vydat potvrzení, zdali byly nařízeny srážky ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch.
V případě neplnění některé ze zmíněných povinností se zaměstnavatel dlužníka vystavuje nebezpečí pořádkové pokuty až ve výši 50 000 Kč.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




