Odvod zdravotního pojištění při souběhu příjmů
Pojistné na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je příjem z pracovního poměru vyšší než minimální mzda, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance ve výši 13,5 % a ze souběžného „vedlejšího“ pracovního poměru se již nemusí pojistné dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v úrovni minimální mzdy.
Jestliže ani v jednom zaměstnání nedosáhne zaměstnanec minimálního vyměřovacího základu, provede pověřený zaměstnavatel dopočet pojistného odpovídající základu v úrovni minimální mzdy, tj. do 11.000 Kč.
Pokud zaměstnanec dosáhne v „hlavním“ pracovním poměru minimálního vyměřovacího základu a u vedlejšího příjmu zaměstnanec tohoto minima nedosáhne, musí být druhému zaměstnavateli předloženo potvrzení o tom, že zaměstnanec u jiného zaměstnavatele odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto potvrzení pak druhý zaměstnavatel nemusí provádět dopočet do minimální mzdy, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.
V případě, že souběh zaměstnání je spojen se samostatnou výdělečnou činností, zaměstnanec doloží zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy na zdravotní pojištění a zaměstnavatel pak odvádí pojistné ze skutečné výše příjmů.
Pokud zaměstnavatel zaměstnává cizince, občana EU, který má i nadále příjmy ze zaměstnání v zemi svého trvalého bydliště, musí tento zaměstnanec předložit zaměstnavateli v ČR formulář A1, prokazující, že nadále podléhá zdravotnímu pojištění ve státě trvalého bydliště. Potom zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojištění dle českých předpisů, ale měl by se informovat, zda mu nevzniká povinnost hradit pojistné dle předpisů státu, do jehož systému zaměstnanec přísluší.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: pavlina.vasova@bnt.eu
Další články
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
