Odvod zdravotního pojištění při souběhu příjmů
Pojistné na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je příjem z pracovního poměru vyšší než minimální mzda, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance ve výši 13,5 % a ze souběžného „vedlejšího“ pracovního poměru se již nemusí pojistné dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v úrovni minimální mzdy.
Jestliže ani v jednom zaměstnání nedosáhne zaměstnanec minimálního vyměřovacího základu, provede pověřený zaměstnavatel dopočet pojistného odpovídající základu v úrovni minimální mzdy, tj. do 11.000 Kč.
Pokud zaměstnanec dosáhne v „hlavním“ pracovním poměru minimálního vyměřovacího základu a u vedlejšího příjmu zaměstnanec tohoto minima nedosáhne, musí být druhému zaměstnavateli předloženo potvrzení o tom, že zaměstnanec u jiného zaměstnavatele odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto potvrzení pak druhý zaměstnavatel nemusí provádět dopočet do minimální mzdy, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.
V případě, že souběh zaměstnání je spojen se samostatnou výdělečnou činností, zaměstnanec doloží zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy na zdravotní pojištění a zaměstnavatel pak odvádí pojistné ze skutečné výše příjmů.
Pokud zaměstnavatel zaměstnává cizince, občana EU, který má i nadále příjmy ze zaměstnání v zemi svého trvalého bydliště, musí tento zaměstnanec předložit zaměstnavateli v ČR formulář A1, prokazující, že nadále podléhá zdravotnímu pojištění ve státě trvalého bydliště. Potom zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojištění dle českých předpisů, ale měl by se informovat, zda mu nevzniká povinnost hradit pojistné dle předpisů státu, do jehož systému zaměstnanec přísluší.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: pavlina.vasova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
