Lze zaměstnanci vyplácet mzdu v cizí měně?
V současné době globalizace a tzv. volného pohybu pracovní síly v rámci EU se stále častěji objevují požadavky zaměstnanců, aby jim byla mzda vyplácena v cizí měně. Tuto problematiku řeší zákon pouze okrajově, praxe však přináší v tomto směru zaměstnavatelům řadu problémů.
S ohledem na narůstající globalizaci se stále častěji objevují případy, kdy čeští zaměstnavatelé zaměstnávají zahraniční manažery, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, kteří mají trvalý pobyt, rodinu a vlastní nemovitost v zahraničí, kam se po ukončení angažmá v ČR hodlají vrátit. Jestliže těmto zahraničním manažerům zaměstnavatel hradí veškeré nálady na pobyt v ČR, je výplata mzdy v českých korunách pro tyto zaměstnance nepraktická a z ekonomického hlediska nevýhodná. Bohužel, současná česká právní úprava je, co se týče možnosti vyplácet mzdu v cizí měně, nepřívětivá.
Zákoník práce stanovuje zaměstnavateli povinnost vyplácet mzdu v zákonných penězích. Zákonnými penězi v ČR jsou dle zákona o České národní bance koruny české. Zaměstnavatel je proto povinen vyplácet mzdu v korunách českých. Na tuto povinnost zaměstnavatele nemá vliv ani žádost zaměstnance o výplatu mzdy v cizí měně, či dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, neboť ustanovení, které tuto povinnost ukládá, je svou povahou kogentní. Jedinou výjimku představují zaměstnanci s místem výkonu práce v zahraničí (mimo ČR), u kterých je možné s jejich souhlasem poskytovat mzdu v dohodnuté cizí měně, pokud k této měně vyhlašuje ČNB kurz.
V praxi se čeští zaměstnavatelé vyrovnávají se žádostí zaměstnanců o výplatu mzdy v cizí měně několika různými způsoby, ani jeden z nich však není optimální nebo zcela v souladu s právem.
Nejčastěji dochází ke sjednání mzdy v pracovní smlouvě v cizí měně (nejčastěji EUR nebo USD) a její výplatě v českých korunách. Problémem tohoto řešení je potřeba pro účely výpočtu zákonných odvodů přepočítat každý měsíc mzdu zaměstnance na české koruny, což přináší vyšší náročnost mzdové administrativy a také kurzové riziko. Ve skutečnosti se však o žádné řešení nejedná, protože zaměstnanec je stejně vyplácen v českých korunách. Další reakcí na žádost o výplatu mzdy v cizí měně, s níž se v praxi občas setkáváme, je, že zaměstnanec a zaměstnavatel místo pracovní smlouvy sjednají smlouvu o poskytování služeb nebo o spolupráci v režimu občanského zákoníku. Takové ujednání je však potřeba s ohledem na právní regulaci tzv. švarcsystému odmítnout.
Někteří zaměstnavatelé pak na žádost zaměstnance o výplatu mzdy v cizí měně reagují sjednáním pracovní smlouvy podle zahraničního práva, které umožňuje výplatu mzdy v eurech (např. slovenské nebo německé právo). Toto řešení může být ovšem problematické v případě rozvázání pracovního poměru, kdy nemusí být právně zcela jednoznačné, zda se použije právní úprava místa výkonu práce, resp. její imperativní ustanovení, nebo sjednané zahraniční právo.
Závěrem je třeba pro dokreslení veškerých problematických aspektů uvést, že bude-li zaměstnavatel vyplácet mzdu v cizí měně v rozporu se zákoníkem práce, vystavuje se riziku postihu ze strany Státního úřadu inspekce práce. Za přestupek či správní delikt poskytnutí mzdy zaměstnanci způsobem, který právní předpisy nedovolují, lze uložit dle zákona o inspekci práce pokutu až do výše 1.000.000,- Kč.
Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, právní úprava týkající se vyplácení mzdy v zákonných penězích je velmi nepraktická a byla by vhodná její úprava ve smyslu posílení autonomie smluvních stran a umožnění výplaty mzdy i v cizí měně.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




