Články s tagem: zaměstnavatel

V praxi pracovního práva často dochází ke sporům ohledně povinností zaměstnavatele při skončení pracovního poměru. Jedním z klíčových aspektů je správné a včasné vydání potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) a dalších dokumentů, které mají zásadní význam pro zaměstnance při uplatňování jejich práv u nových zaměstnavatelů či státních orgánů.

V tomto judikátu měsíce se podíváme na další zajímavý pracovněprávní příběh.

Praha 23. dubna (ČTK) - Od příštího roku by mohlo začít fungovat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejích výdělcích.

Znáte to sami – už roky pracujete jako HR specialista pro firmu, jejímuž krédu a poslání věříte. Ale zájem stát se součástí něčeho většího a sdílení stejných hodnot pro získání a udržení těch nejkvalitnějších zaměstnanců bohužel leckdy nestačí.

Upoutávka na nové, již 15. aktualizované vydání unikátní publikace pro personalisty.

Dlouho očekávaná flexi novela zákoníku práce byla schválena poslaneckou sněmovnou. Přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Zde je shrnutí těch nejpodstatnějších novinek, včetně srovnání s dosavadní právní úpravou.

Praha 7. března (ČTK) - Zkušební doba pro zaměstnance se zřejmě prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou dnes schválila Sněmovna i s úpravou podpor v nezaměstnanosti.

V říjnu vydal Krajský soud v Brně (KSB) další rozsudek, v němž přezkoumával zákonnost neohlášeného místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tentokrát se soud poprvé vyjadřuje k šetření, které se týkalo dohody mezi zaměstnavateli o nepřebírání zaměstnanců. Místní šetření ÚOHS přitom vyvolal anonymní podnět nespokojeného zaměstnance.

Zaměstnavatelé se při zpracování osobních údajů pravidelně dopouštějí chyb, které mohou vést k právním problémům i pokutám. V tomto článku si představíme ty nejčastější chyby a poradíme vám, jak se jim vyhnout.

S nástupem nového roku přicházejí významné legislativní změny, které ovlivní pracovní podmínky a finanční ohodnocení zaměstnanců v České republice. Od 1. ledna 2025 vstoupily v platnost aktualizace týkající se stravného při pracovních cestách, paušální náhrady za práci na dálku a příplatků za ztížené pracovní prostředí. Tyto změny mají za cíl přizpůsobit se aktuálním ekonomickým podmínkám a zlepšit flexibilitu pracovních uspořádání.

Stejně, jako minulý rok, se od 1. ledna museli zaměstnavatelé připravit hned na několik změn v oblasti pracovního práva, které byť na poslední chvíli, ale přeci, úspěšně prošly legislativním procesem.

Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.

Jak by měl zaměstnavatel nakládat s informacemi o kontaktních osobách pro případ nouze, aby v případě krizové situace dokázal ochránit zájmy svých zaměstnanců a zároveň respektoval jejich soukromí?

Došlo první den prázdnin k zásadním změnám týkajícím se pojistného u dohod o provedení práce? Jaké další povinnosti má nově zaměstnavatel ohledně dohodářů?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v českém prostředí oblíbené jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Novela zákoníku práce však přinesla do spolupráce s dohodáři řadu změn, na které by zaměstnavatelé měli reagovat. Zejména je vhodné upravit odpovídajícím způsobem pracovněprávní dokumentaci. V tomto článku si rozebereme vybrané instituty, které by měl zaměstnavatel při spolupráci se zaměstnanci pracujícími na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), tzv. dohodáři, znát.

Článek má za cíl seznámit veřejnost s povinnostmi vyplývajícími ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve vztahu ke školení zaměstnanců či spolupracujících osob se zacílením na realitní zprostředkovatele s formou právní subjektivity jakožto fyzická osoba či právnická osoba podnikající na území České republiky.

Jaké jsou nové podmínky pro elektronické doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci?

Od září 2022 se objevilo téma propojující nový občanský zákoník, zákoník práce, mezinárodní právo a veřejné právo.

Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.

Minulý rok v říjnu nastala účinnost velké, tzv. transpoziční, novely zákoníku práce. Ta mj. přinesla zásadní změny do právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z nichž se tak nečekaně stalo velké právní i provozní téma. Troufám si říci, téma dohod, jejich právního nastavení a fungování práce dohodářů, do té doby právníky, ani zaměstnavatele příliš nezajímalo, a to přesto, že práce dohodářů byla a je častá.

Zaměstnanci jsou v době rodičovské dovolené chráněni zákoníkem práce před výpovědí ze zaměstnání, nicméně existují výjimky, kdy nárok na původní pracovní pozici zaniká. Častěji ovšem dochází k tomu, že je pracovní poměr ukončen krátce po návratu do firmy. Jindy zase může nastat situace, že se rodič rozhodne do práce se již nenastoupit a pracovní poměr ukončit. Na co v takových situacích máte nárok a jak postupovat?

Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“).

Koncem minulého roku došlo v pracovněprávní oblasti ke schválení několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce.

Běžná praxe zaměstnavatelů spočívající v udělení výpovědi pro jistotu v situaci, kdy již se zaměstnancem zrušili okamžitě pracovní poměr, se nemusí vyplatit.

Jaké jsou základní prvky právní obrany zaměstnance v případě neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele?