Novinky v dovolené a jak ji jednoduše spočítat
Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.
Přestože ke změně postupu při výpočtu nároku na dovolenou došlo před více než třemi lety, stále je pro mnoho zaměstnanců těžké spočítat si o kolik dnů volna si mohou požádat. „Od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci určit základní výměru v týdnech, nikoli dnech, hodinách či jiných jednotkách. Tato výměra je pro všechny stejná a celkový nárok na dovolenou se krátí vůči neodpracovaným hodinám či zkráceným úvazkům,“ vysvětluje Ivana Brancuzká, country manažerka poradenské společnosti Crowe.
K samotnému výpočtu musíme znát výměru dovolené v týdnech, týdenní úvazek zaměstnance a počet odpracovaných hodin v daném roce. Do odpracované doby se počítá skutečně odpracovaná doba bez přesčasů. „Pokud někdo pracuje na zkrácený úvazek a odpracuje určitou dobu nad svůj stanovený úvazek, a zároveň méně, než by odpracoval na úvazku plném, tato doba se nepovažuje za přesčas, ale započítává se do odpracované doby pro účely dovolené,“ říká Ivana Brancuzká a uvádí vybrané absence, které se počítají do odpracované doby: „Jde o překážky v práci na straně zaměstnavatele, mateřskou dovolenou, návštěvu lékaře, svatbu, pohřeb, pracovní úraz nebo nemoc z povolání.“
Existují ale také absence, které se do odpracované doby počítají jen za určitých podmínek a jen do daného limitu. Mezi ně patří nemoc, karanténa nebo rodičovská dovolená. Tyto limitní absence se do odpracované doby počítají pouze v případě, že zaměstnanec jinak v daném roce odpracoval aspoň 12násobek své týdenní pracovní doby. Do těchto odpracovaných hodin se počítají jak skutečně odpracované hodiny, tak absence, které se počítají do odpracované doby vždy a bez omezení. „Do celkových odpracovaných hodin můžeme z limitních absencí započítat maximálně 20násobek týdenní pracovní doby. Hodiny nad se již do odpracované doby nepočítají a nezvyšují tak výsledný nárok na dovolenou,“ radí k výpočtům country manažerka firmy Crowe a uvádí příklad.
Příklad
Zaměstnanec s týdenním úvazkem 40 hodin a základní výměrou dovolené v délce pěti týdnů si může jednoduše spočítat celoroční nárok na dovolenou vynásobením těchto čísel, to znamená 200 hodin. V daném roce odpracoval 461 hodin a k tomu 16 hodin neodpracoval z důvodu pracovního úrazu. Z důvodu čerpání rodičovské dovolené dále neodpracoval 1619 hodin.
Vypočítáme hodnotu skutečně odpracovaných hodin navýšených o hodiny absencí, které se do odpracovaných hodin počítají vždy a bez omezení: 461+16=477 hodin.
Zjistíme, kolik násobků týdenního úvazku bylo odpracováno: 477/40=11,925, což znamená, že zaměstnanec neodpracoval aspoň 12násobek týdenní pracovní doby, a tak nelze žádné hodiny z limitních absencí, tedy 1619 hodin na rodičovské dovolené, započítat do odpracované doby.
Číslo 11,925 zaokrouhlíme na 11, vydělíme pevnou konstantou 52 a vynásobíme celoročním nárokem na dovolenou ve výši 200, tzn. (11/52)*200=42,3. Nárok zaměstnance na dovolenou zaokrouhlíme nahoru na 43 hodin dovolené.
Zaměstnanci na dohodu získávají nárok na dovolenou
Od prvního ledna letošního roku mají lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nárok na placenou dovolenou. „Před novelou zákoníku práce, která přinesla výrazné změny právě u dohodářů, bylo na vůli zaměstnavatele, zda si se zaměstnanci na DPP či DPČ sjedná právo na dovolenou. Aktuálně však zákon stanovuje povinnost za splnění určitých podmínek dovolenou udělit,“ říká Ivana Brancuzká a dodává, že není nutné uzavírat nové smlouvy, protože změny platí pro všechny dohody.
Novela zákoníku práce stanovila dvě základní podmínky, aby dohodářům nárok na placené volno vznikl. Zaměstnanec na dohodu musí v jednom kalendářním roce odpracovat u jednoho zaměstnavatele alespoň čtyřnásobek týdenní fiktivní pracovní doby, která byla stanovena na 20 hodin týdně. V praxi to znamená, že musí odpracovat alespoň 80 hodin za rok. Druhou podmínkou je délka pracovní doby bez přerušení, která činí nejméně čtyři týdny v kuse, tzn. 28 kalendářních dnů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



