Legitimita sledování a šíření fotografií z výkonu práce v průběhu trestu odnětí svobody

Městský soud v Praze dne 28. 4. 2022 potvrdil prvostupňové rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 11. 2021, kterým bylo rozhodnuto, že není možné někoho pronásledovat, zvláště za situace, kdy se nemůže bránit – jako je případ, kdy je ve výkonu trestu odnětí svobody a je v zaměstnání. Fotografie byly pořízeny bez jeho souhlasu a vědomí, bez vědomí Vězeňské služby a bez vědomí jeho zaměstnavatele.

Bulvární týdeník v srpnu 2019 uveřejnil článek s titulkem „Tajné foto z vězení“, s upoutávkou na titulní stránce tohoto časopisu s popisem „Jedinečná fotoreportáž z věznice“.

Zveřejněné fotografie ze sledování jej zachytily při práci v pekárně v době výkonu trestu.

Sledování, pořízení a zveřejnění fotografií neobstojí v testu proporcionality co do otázky přínosu do debaty ve veřejném zájmu a okolnostech, za kterých byly pořízeny. Fotografie nebyly nezbytné k zajištění důvěryhodnosti informace o tom, že v rámci výkonu trestu pracuje pro pekárnu. Neměl možnost, jak se fotografování bránit, ani se mu nijak vyhnout. ESLP konstantně vychází z toho, že soukromý život se může odehrávat i na místech veřejných i veřejně přístupných, kde ale existuje rozumné očekávání, že soukromí bude zachováváno, kam bezesporu, podloženo i rozhodnutími Ústavního soudu, patří místo výkonu zaměstnání.

Právní meritum sporu

Toto zveřejnění je v rozporu s konstantní judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Zásah do jeho práv nebyl přiměřený s ohledem na sledovaný cíl bulváru a nebyl v souladu s kritérií dle propracované judikatury ESLP, Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, ale také tím, že při tvrzeném výkonu zpravodajské licence žalovaná porušila různé právní předpisy, mimo Občanský zákoník, také Zákoník práce, Zákon o zpracování osobních údajů a Evropská vězeňská pravidla, EÚLP.

Dne 4. 9. 2019 žalovaná jako vydavatel ve svém bulvárním týdeníku uveřejnila článek s titulkem „Tajné foto z vězení“, s upoutávkou na titulní stránce tohoto časopisu s popisem „Jedinečná fotoreportáž z věznice“.

V rámci tohoto článku na str. 6 byly uvedeny čtyři fotografie, z nichž jedna se nacházela také na titulní stránce časopisu. Tyto fotografie byly pořízeny bez souhlasu a bez vědomí nejen žalobce, ale i Vězeňské služby ČR, zaměstnavatele a dalších osob na fotografiích zachycených, a to při práci v rámci výkonu jeho trestu v době, kdy žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody a v rámci výkonu trestu mohl pracovat.

Žalobce je bezpochyby známou osobou v českém prostředí. Nicméně, jak vyplývá z rozsudku ESLP v případě von Hannover II, i v případě, že se jedná o veřejně známou osobu, jde-li o zveřejnění fotografií a informací, jejichž jediným cílem je uspokojení zvědavosti veřejnosti, je namístě svobodu projevu vykládat úzce (viz rovněž případ Dupate proti Lotyšsku). Skutečnost, že dotyčná osoba v minulosti s tiskem spolupracovala, neznamená, že napříště pozbývá ochrany před jakýmkoli zveřejněním fotografií.

Pokud jde o zásah do osobnostních práv žalobce předmětnou publikací článku a fotografií žalovanou a s tím související konflikt svobody projevu (příp. práva na informace a jejich šíření) a práva na ochranu soukromí, k této otázce existuje propracována judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jako „ESLP“), z níž vychází i judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího soudu v ČR, na základě které pro vyřešení konfliktů tohoto typu byl vypracován tzv. test proporcionality (viz zejména případy von Hannover proti Německu a nedávné rozhodnutí ESLP ve věci Dupate proti Lotyšsku), jenž zohledňuje následující kritéria:

• přínos do debaty ve veřejném zájmu,
• jak známá je osobnost a co je předmětem zprávy,
• předchozí jednání dotčených osob,
• obsah, forma a důsledky zveřejnění,
• okolnosti, za kterých byly fotografie pořízeny.