K předpokladům povolení nezbytné cesty
Nejvyšší soud se opět zabýval podmínkami povolení nezbytné cesty, a to zejména ve vztahu k parametrům existujícího spojení nemovité věci s veřejnou cestou se zohledněním osobních poměrů vlastníka nemovité věci.
Okresní soud v Semilech a následně Krajský soud v Hradci Králové vyhověly žalobě na zřízení nezbytné cesty formou pozemkové služebnosti stezky a cesty motorovými vozidly, a to i přesto, že nemovitá věc žalobkyně byla s veřejnou cestou spojena pěšinou vedoucí na pozemku žalobkyně.
Žalovaní podali dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém formulovali mj. následující otázky:
- zda lze omezovat základní právo vlastníka sousední nemovitosti pro lepší spojení (přístup) na pozemek z veřejné komunikace; a
- zda mohou být osobní poměry žalobce (vlastníka nemovité věci) důvodem pro zřízení služebnosti stezky nebo služebnosti cesty motorovými vozidly k nemovité věci (pozemku souseda), a to ve prospěch žalobce a každého dalšího vlastníka nemovité věci.
Ve vztahu k první z výše uvedených otázek Nejvyšší soud připomněl, že zákonnou podmínkou povolení nezbytné cesty není neexistence jakéhokoliv spojení nemovité věci s veřejnou cestou, ale pouze spojení dostatečného pro řádné hospodaření na nemovité věci.
Posuzování, zda je existující spojení v tomto smyslu dostatečné, nebo žaloba míří pouze na dosažení pohodlnějšího spojení, je pak na úvaze soudu. V řešeném případě přitom existující pěšinu, kterou pro komplikovaný terén ani nebylo možné upravit na cestu pro motorová vozidla, soudy i na základě místního šetření jako dostatečnou neshledaly. Pěšina totiž neumožňovala ani základní obhospodařování nemovité věci žalobkyně (osobní přepravu nebo dovážení nákupů a topiva).
S parametry pěšiny pak souvisí i řešení druhé z výše uvedených otázek Nejvyšším soudem. Ten připomněl, že ve své praxi již dříve dospěl k závěru, že osobní poměry žadatele o povolení nezbytné cesty je potřeba hodnotit se zřetelem k objektivně existujícím okolnostem v jednotlivém případě. Společnost totiž netvoří jen lidé průměrného věku a zdravotního stavu, ale také senioři, lidé zdravotně postižení nebo rodiny s malými dětmi.
V posuzovaném případě pak žalobkyně byla právě osobou důchodového věku s částečně omezenou mobilitou, pro niž dle názoru soudů existující pěšina vedená komplikovaným terénem v žádném případě nemohla představovat dostatečné spojení s veřejnou cestou.
Vzhledem ke skutečnosti, že se krajský soud ve výše uvedených otázkách neodchýlil od dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a při rozhodování o žalobě ani jinak nepochybil, Nejvyšší soud dovolání žalovaných jako nepřípustné odmítl.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 22 Cdo 752/2021-488.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



