Články s tagem: právnická osoba

Fundace patří mezi právnické osoby, které v českém právu zaujímají výjimečné postavení – jejich existence stojí na majetku vyčleněném k určitému účelu a jejich činnost je tímto účelem pevně svázána. Základními formami jsou nadace a nadační fond, které se od sebe liší zejména v požadavcích na základní kapitál, dlouhodobosti a způsobu nakládání s majetkem.

Unie mediálních advokátů nově vydala svůj již druhý sborník judikatury ve věcech ochrany osobnosti a dobré pověsti právnických osob. Je určen nejen pro své členy, ale i odbornou veřejnost a širší veřejnost jako jsou novináři, studenti a zainteresované osoby.

Rok 2024 již definitivně uplynul a s tím je pro většinu právnických osob spojena každoroční nevyhnutelná povinnost připravit a následně podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za ukončené zdaňovací období.

Judikátem tohoto měsíce je rozhodnutí, které vyvolalo nebývalou odezvu, a to nejen v rámci odborné veřejnosti.

Dobrá pověst právnické osoby jako chráněná hodnota: Ústavní soud otevírá cestu k náhradě nemajetkové újmy.

V českém trestním právu je poskytována ochrana vážnosti, cti a dobré víry fyzické osoby před pomluvou, která by mohla vážným způsobem ohrozit její společenský a rodinný život. Jedná se o mravní hodnoty člověka, které požívají ochrany v článku 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech a článku 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Článek se věnuje otázce interpretace čl. 8 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jenž ukládá státům povinnost chránit práva k obchodním jménům na svém území bez nutnosti přihlašování nebo zapisování těchto označení, a otázkami souvisejícími s touto problematikou.

Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.

Odsouzené právnické osoby potrestané zákazem plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži mají od roku 2020 možnost žádat podle § 22a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022 zabýval otázkou, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry právnické osoby registrované v zahraničí.

Je možné hledět na vztah právnických osob, ve kterém jedna společnost ovlivňuje druhou, stejně jako na vztah fyzické osoby a osoby blízké? Lze v takovém případě přenechat předmět nájmu k užívání i bez souhlasu pronajímatele?

Je tomu již deset let od zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu. Během té doby se zákon o trestní odpovědnosti právnických osob mnohokrát novelizoval.

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva.

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva.

Právnická osoba nemusí automaticky znamenat podnikatel. Existuje řada právnických osob, jejichž primárním cílem není zisk, ale naplňování veřejně prospěšného účelu. Hledáte právní formu pro svůj neziskový projekt?

Pozornost je věnována dvěma v současné době nejvýznamnějším hraničním určovatelům evropského mezinárodního práva soukromého – obvyklému pobytu a bydlišti. Pro účely unijních nařízení z oblasti mezinárodního práva soukromého je jak u obvyklého pobytu, tak u bydliště třeba rozlišovat, zda se jejich určování týká fyzických nebo právnických osob.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 4593/2017 ze dne 23. 7. 2019 vyjádřil k podstatě zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu a (snad finálně) potvrdil, že zastoupení obchodní korporace členem statutárního orgánu je zastoupení sui generis a jako takové se, až na výjimky, řídí všeobecnou úpravou zastoupení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“).

V usnesení sp. zn. 14 Cmo 91/2018, ze dne 4. 9. 2018 se Vrchní soud v Praze zabýval otázkou, zdali je možné ustanovit hmotněprávního opatrovníka společnosti prostřednictvím procesního institutu předběžného opatření.

Vrchní soud v Praze se v usnesení sp. zn. 14 Cmo 409/2017, ze dne 11. 7. 2018 zabýval otázkou, zdali ústav coby jeden z typů právnických osob může mít vzhledem k dikci ust. § 408 o. z., které hovoří o řediteli, toliko jednočlenný statutární orgán či zda je možné, aby měl i kolegiální statutární orgán, popř. více jednočlenných statutárních orgánů.

Je to nejen důsledkem technického pokroku, ale i celosvětového politického vývoje, že se svět již delší dobu nachází v období globalizace. Toto období, kdy postupně mizí mezinárodní „obchodní“ bariéry a díky rozvoji technologií se zefektivňuje proces přenosu informací, s sebou přináší jak existenci nadnárodních společností, tak zvýšenou míru mezinárodních aktivit právnických osob (dále jen „PO“) vůbec.

Motto: „(…) the privilege is not available to a corporation. It has no body to be kicked or soul to be damned…“[1]

Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

Praha 21. srpna (ČTK) - Okruh trestných činů, za které nesou odpovědnost právnické osoby, se má výrazně rozšířit. Nově je má být možné stíhat například za lichvu, šíření pornografie, týrání zvířat či poškozování spotřebitele. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který příští týden projedná vláda a který je k dispozici na vládním webu.

Podle nového občanského zákoníku stát přizná právní osobnost právnickým osobám[1]. Pozitivní text upřednostnil teorii fikce nad teorií reality. Právnická osoba je osobou v právu, protože tak stanoví právní předpis, který jejich statusové otázky obecně upraví, nemohou existovat per se (samy o sobě).