Články s tagem: insolvence

Dne 27. 3. 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon obsahující tzv. daňový balíček 2019. Tato novela přináší velké množství změn zákonů upravujících daně a poplatky, zejména zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, celního zákona, insolvenčního zákona (ve vztahu k opravám základu daně a následného snížení odpočtu dph u dlužníka), zákona o spotřebních daních, daňového řádu a některých dalších zákonů.

Podle § 200 o. z. platí, že: „Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, ledaže se jedná o případ uvedený v § 201.“

Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.

Praha 22. ledna (ČTK) - O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.

Praha 19. prosince (ČTK) - Senát dnes vrátil novelu insolvenčního zákona Sněmovně, Senát chce mimo jiné umožnit vyhlášení osobního bankrotu i nejchudším. Navrhl rovněž zrušit podmínku, podle níž by splátka věřitelům musela být ve výši nákladů na odměnu insolvenčního správce. Sněmovní verzi podporoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Insolvenční novela má umožnit předluženým lidem vrátit se zpět do běžného ekonomického života. Řada lidí v exekucích totiž pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz.

Praha 26. října (ČTK) - Schválenou podobou novely insolvenčního zákona jsou zklamáni experti, kteří se zaměřují na dluhovou problematiku a pomoc lidem v tísni. Pravidla, která dnes schválila Sněmovna, podle nich situaci dlužníků nezlepší a potíže s předlužením a exekucemi v Česku nevyřeší. ČTK to řekli autor mapy exekucí Radek Hábl a vedoucí pracovního poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Spolu s dalšími odborníky chtějí jednat se senátory, aby novelu upravili a vrátili zpět poslancům.

Zákonodárci dnes ve třetím čtení schválili novelu insolvenčního zákona, která má za cíl zpřístupnit institut oddlužení širšímu okruhu lidí. Za jeden z důležitých prvků procesu oddlužení považuje Ministerstvo spravedlnosti aktivizaci dlužníka a nápravu jeho nezodpovědného přístupu. Návrh nyní míří do Senátu.

Právo a ekonomie se každodenně prolínají a vzájemně ovlivňují. Je však spolupráce jejich představitelů dostačující? Jaké převládá společenské povědomí o fungování Evropské unie? Jaká jsou pro a proti navrhované novely insolvenčního zákona? Jaké benefity přinese účinnost Nařízení o volném pohybu neosobních údajů do podnikatelského prostředí? O své názory se v rozhovoru podělil přední český ekonom Radek Špicar.

Vývoj exekučního práva zaznamenal mnoho případů, kde byl stavěn exekutor do dvojí pozice - orgánu veřejné moci a podnikatele. Vždy se zvolil výklad práva pro exekutora méně výhodný. Žádný z těchto excesů práva však není tak intenzívní a do očí bijící jako aktuální situace týkající se vztahu exekučního a insolvenčního řízení. Tedy situace, kdy v průběhu exekučního řízení je podán insolvenční návrh a povinný projde úspěšně oddlužením.

Vláda počátkem tohoto roku znovu předložila poslanecké sněmovně k projednání návrh na změnu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), mnohými kritiky přezdívanou jako „dluhová amnestie“, kterou by mělo dojít ke zpřístupnění procesu oddlužení širšímu okruhu lidí než doposud.

Novela insolvenčního zákona, která byla v úterý schválena Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení, není podle České asociace věřitelů (ČAV) adekvátním řešením předluženosti části českých obyvatel. Ve svém důsledku může naopak přispět k jejich dalšímu nezodpovědnému zadlužování na úkor věřitelů, kteří by nově ztratili jistotu jakéhokoli minimálního uspokojení.

Jedním ze zásadních témat současnosti je vysoké zadlužení, dluhové pasti a rekordní počty exekucí. K řešení tohoto problému by měla přispět i další novela insolvečního zákona, která se nyní nachází na začátku legislativního procesu a jež by měla otevřít možnost tzv. oddlužení mnohem širšímu spektru dlužníků než doposud. Jak ale tyto návrhy hodnotí druhá strana, tedy věřitelé? O tom jsme hovořili s prezidentem České asociace věřitelů JUDr. Pavlem Staňkem.

Po velké insolvenční novele, která nabyla účinnosti v polovině loňského roku, přichází na scénu další již v minulosti velmi diskutovaná novela insolvenčního zákona označovaná jako tzv. oddlužovací novela. Novela by mohla začít platit od roku 2019.

Ve druhé části příspěvku jsou představeny aspekty volné soutěže soudních exekutorů a současně nároky na smlouvu o provedení dražby.

Autor článku analyzuje specifika dobrovolné dražby v rámci insolvenčního řízení prováděné soudním exekutorem. Snaží se analyzovat specifika takové dražby jak z pohledu teoretického, tak z pohledu praktického. První část je věnována obecným podmínkám poskytování této služby a procesu uzavírání smlouvy o dobrovolné dražbě, včetně nutnosti souhlasů pro její účinnost.

Ostrava 1. února (ČTK) - Krajský soud v Ostravě tento týden zamítl tři odpůrčí žaloby insolvenčního správce společnosti OKD Leeho Loudy proti zdravotním pojišťovnám. Správce v nich žádal, aby pojišťovny vrátily do majetkové podstaty OKD část peněz, které jim firma zaplatila jako zdravotní pojištění zaměstnanců. Soud všechny žaloby zamítl jako nedůvodné. ČTK to řekla soudkyně Simona Pittermannová.

Čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy společnosti z daňových či jiných důvodů formálně přesídlí do Lucemburska či jiného kontinentálního státu Evropské unie. Tyto osoby často nepřestanou vykonávat své aktivity na území České republiky, kde mají mnohdy i část svého majetku. V případě nesplacených pohledávek naši klienti jako věřitelé často zápolí s otázkou, v jakém členském státě proti takovým osobám podat insolvenční návrh.

Praha 17. ledna (ČTK) - Do legislativního procesu vláda dnes vrátila normy o soudních znalcích, o soudních tlumočnících a insolvenční zákon, který má zmírnit podmínky oddlužení. Schválila soubor návrhů, které ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nestihl prosadit v době mandátu předchozí Sněmovny. Nyní je může začít projednávat dolní komora v novém složení. Novináře o postupu vlády informoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Česká asociace věřitelů (ČAV) opakovaně upozorňuje na úskalí tzv. oddlužovací novely insolvenčního zákona, kterou dnes podpořila vláda. Novela podle ní není vhodným řešením nadměrné zadluženosti některých českých obyvatel. Naopak ve svém důsledku může přispět k jejich dalšímu nezodpovědnému zadlužování, a to na úkor věřitelů, kteří by nově nesli až stoprocentní finanční riziko. Vznik dluhů přitom věřitelé v řadě případů nemohou nijak ovlivnit, a neměli by proto za ně nést plnou odpovědnost.

V polovině tohoto roku nabyla účinnosti diskutovaná novela insolvenčního zákona, která si za jeden z hlavních cílů kladla eliminaci šikanózních insolvenčních návrhů. Jedním ze způsobů, který si pro tento boj s šikanózními insolvenčními návrhy zákonodárci zvolili, byla změna ve způsobu stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Od 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen „Insolvenční zákon“), která přinesla řadu zásadních změn v oblasti insolvence. Jedná se o relativně důležitou novelu, která mění mnoho klíčových ustanovení Insolvenčního zákona. Přes všechny provedené změny však zůstává stále otázkou, zda Insolvenční zákon bude svou prapůvodní funkci, kterou je ochrana věřitelů, plnit lépe, než doposud, anebo se bude spíše ubírat cestou zvyšování ochrany dlužníků, kteří si zcela nekriticky půjčují a následně se dostávají do problémů. Pojďme se podívat na některé novinky, které novela do zákona přinesla.

Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.

Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V únoru tohoto roku byl podpisem prezidenta republiky završen legislativní proces první ze dvou novel insolvenčního zákona, jež byla publikována ve Sbírce zákonů 3. března 2017 jako zákon č. 64/2017 Sb. Revizi insolvenčního zákona pak doplňuje druhá novela, která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení jako sněmovní tisk č. 1030. Jednou z hlavních oblastí, na kterou se obě novely zaměřily, je řešení úpadku oddlužením. V tomto příspěvku se pokusíme odpovědět na otázky, jaké změny lze v této oblasti očekávat od již schválené novely účinné od 1. července 2017 a jak může ovlivnit insolvenční řízení případné schválení druhé připravované novely.

Evropská komise podala v závěru roku 2016 návrh nové směrnice COM 2016 723 o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Předkladatel v předmluvě zdůvodňuje potřebnost vydání směrnice nadměrnou zadlužeností osob, neboť podle dostupných údajů je v Evropské unii trvale v prodlení s platbami 11,4 % občanů, nicméně směrnice se paradoxně na řešení dluhové situace fyzických osob-nepodnikatelů nevztahuje. Co konkrétně návrh směrnice tedy přináší?