Vláda vrátila do Sněmovny Pelikánovy návrhy včetně insolvence

“Návrhy předkládáme ve stejném znění jako v minulém volebním období. Drobná změna byla provedena jen v ustanovení o účinnosti oddlužovací novely. Ta se nyní navrhuje stanovit prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení,” sdělil už dříve ČTK Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva.

Novela insolvenčního zákona má zpřístupnit institut oddlužení širšímu okruhu dlužníků. Do procesu oddlužení by podle ní mohli vstoupit dlužníci v podstatě bez ohledu na výši svých závazků. Proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Předloha by odstranila nynější vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit během pěti let aspoň 30 procent svých dluhů. Hranice by nebyla stanovena.

Někteří opoziční pravicoví poslanci tento záměr v minulosti kritizovali jako “socialistický experiment”. Podle nich by mohl vést k masovému zneužívání oddlužení, protože novela v podstatě říká to, že za dluhy se nemusí platit. Ministr argumentuje mimo jiné tím, že mnozí lidé v dluhové pasti začnou pracovat nelegálně, pobírat dávky a naučí se žít v “šedém” světě, aby se vyhnuli věřitelům.

Cílem dalšího předkládaného návrhu, zákona o znalcích, je zkvalitnění jejich práce. Pro nové uchazeče zavádí zákon vstupní odborné zkoušky, u stávajících znalců chce přezkoumávat jejich posudky. Zvyšuje také odměny za posudky a zpřísňuje požadavky na znalecké ústavy. Definuje i odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění.

Toho, že se kvůli odporu opozice nepodařilo ve Sněmovně prosadit oddlužovací novelu a zákon o znalcích, litoval při bilancování činnosti své vlády předchozí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vzkázal budoucí vládě, aby oba návrhy znovu předložila hned na začátku svého funkčního období, “aby bylo možné časově překonat ten odpor, který eventuálně bude kladen”. Pelikán tehdy řekl, že v prosazení předloh pevně věří.