Zpřísnění povinností insolvenčních navrhovatelů v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu a první dopady těchto změn

Před novelou insolvenčního zákona platilo, že insolvenční soud může před rozhodnutím o úpadku uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, pokud to bylo nutné ke krytí nákladů insolvenčního řízení a prostředky ke krytí těchto nákladů nebylo možné zajistit jinak. Stejně soud postupoval v případě, že dlužník neměl žádný majetek. Bylo tedy na uvážení soudu, zda stanoví insolvenčnímu navrhovateli bez ohledu na to, zda navrhovatelem byl dlužník nebo věřitel, povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení či nikoliv.

Od července tohoto roku je možné uvážení soudu o stanovení povinnosti navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení aplikovat pouze na dlužnické insolvenční návrhy. Oproti tomu pro věřitelské insolvenční návrhy platí, že pokud je insolvenční návrh podán proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč. Věřitel jako insolvenční navrhovatel je tedy povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení vždy a tato záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu.

V případě, že záloha na náklady insolvenčního řízení splatná s podáním insolvenčního návrhu není věřitelem, který insolvenční návrh podal, uhrazena řádně a včas, má to za následek odmítnutí insolvenčního návrhu pro jeho zjevnou bezdůvodnost. Insolvenční soud může v rozhodnutí, jímž odmítá insolvenční návrh pro jeho zjevnou bezdůvodnost, uložit insolvenčnímu navrhovateli za jeho podání pokutu až do výše 500 000 Kč.

Pokud podá insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci podle zvláštního zákona, povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje.

Další změnou ohledně podávání insolvenčních návrhů týkající se fyzických osob je podmínka, že podání insolvenčního návrhu spolu s návrhem na povolení oddlužení musí být učiněno advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem nebo akreditovanou osobou.

A jaký je měřitelný dopad novely insolvenčního zákona? Podle tiskové zprávy společnosti Creditreform došlo v červenci po červnovém nárůstu počtu insolvenčních návrhů k jejich výraznému poklesu tak, že červencové hodnoty celkového počtu insolvenčních návrhů klesly na 26 % průměrné pololetní hodnoty roku 2017. Ve srovnání s devíti měsíci roku 2016 došlo k poklesu celkového počtu insolvenčních návrhů o 19,87 %. U obchodních korporací klesl o 23,06 % a u fyzických osob o 19,58 %.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: karolina.novakova@bnt.eu