Přednostní uspokojení společenství vlastníků jednotek v rámci zpeněžení jednotky
Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Cílem novely je posílení možnosti společenství vlastníků jednotek dosáhnout alespoň částečného uspokojení svých pohledávek vůči členovi společenství vlastníků jednotek, a to přednostně před věřiteli, jejichž pohledávky jsou zajištěné zástavními právy váznoucími na jednotce.
Dle důvodové zprávy součastná právní úprava neobsahuje právní nástroje, které by umožňovaly ochranu práv vlastníků jednotek, kteří řádně své závazky související se správou domu a pozemku hradí. V důsledku preferenčního postavení zejména zástavních věřitelů je omezena vymahatelnost jejich pohledávek.
Důvodová zpráva upozorňuje na skutečnost, že jednotliví vlastníci jednotek v domě, kde vzniká bytové spoluvlastnictví, nemají žádnou možnost ovlivnit, kdo bude spolu s nimi také vlastníkem jednotky, a to vzhledem k tomu, že bytové spoluvlastnictví v domě vzniká přímo ze zákona. Vzniká zde tedy nepoměr zejména vzhledem k bankám, obvykle zástavním věřitelům, které mají možnost si svého dlužníka vybrat. Současná právní úprava tak zapříčiňuje nevymahatelnost pohledávek společenství (64 % pohledávek je vyhodnoceno jako nevymahatelných), které ve svém důsledku hradí jednotliví řádně platící vlastníci jednotek.
Podstatou novely tedy je to, že v případě, že společenství vlastníků má pohledávku vůči svému členovi související se správou domu a pozemku, která je vykonatelná, nebo alespoň tato byla uplatněna u soudu žalobou či insolvenční přihláškou, pak se tato uspokojuje ve výši 1/10 z výtěžku prodeje jednotky či z výtěžku zpeněžení, a to přednostně před pohledávkami zajištěných věřitelů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
