Daňový balíček 2019 - přehled hlavních změn

Novela jako celek nabyla účinnosti 1. dubna 2019. Účinnost jednotlivých novinek se však liší, a proto je potřeba ji věnovat zvýšenou pozornost. Například zvýšení limitů u výdajových paušálů uplatníme již za toto zdaňovací období roku 2019, jiné změny budou účinné až od roku 2020.

V oblasti zákona o daních z příjmů došlo například k přijetí opatření omezujících přelévání zdanitelných zisků do států s nižším daňovým zatížením (tzv. agresivní daňové plánování) zavedením omezení daňové uznatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních výdajů. U OSVČ došlo ke zvýšení limitu výdajů uplatnitelných u výdajových paušálů.

Značně rozsáhlá je novela zákona o DPH. Obsahuje novou úpravu pravidel při opravách základu daně, možností oprav základu daně u nedobytných pohledávek, změny v zaokrouhlování DPH, úpravu pravidel zdanění u poukazů, aj.

Níže budou předestřeny nové limity u výdajových paušálů a některé změny zákona o DPH (změna pravidel pro vystavování daňových dokladů, možností oprav základu daně u nedobytných pohledávek a pravidla zdanění poukazů).

Zvýšení limitů u výdajových paušálů (ustanovení § 7 ZoDP)

Novela zákona o daních z příjmů zvýšila na dvojnásobek maximální limit výdajů, které mohou OSVČ uplatnit u výdajových paušálů. Nově lze proto uplatňovat výdaje do těchto limitů:

• u 80 % paušálu lze uplatnit výdaje nejvýše do částky 1,6 mil. Kč (dosud pouze do částky 800 tis.);
• u 60 % paušálu lze uplatnit výdaje nejvýše do částky 1,2 mil. Kč (dosud pouze do částky 600 tis.);
• u 40 % paušálu lze uplatnit výdaje nejvýše do částky 800 tis. Kč (dosud pouze do částky 600 tis.);
• u 30 % paušálu lze uplatnit výdaje nejvýše do částky 600 tis. Kč (dosud pouze do částky 300 tis.).

Tato změna je platná již pro zdaňovací období 2019, tedy v daňových přiznáních podaných v roce 2020.

Pravidla pro vystavování daňových dokladů

Ustanovení § 28 ZoDPH ukládá plátci povinnost vystavit daňový doklad do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém nastal den zdanitelného plnění (uskutečnilo se dodání zboží, poskytnutí služby, atd.).

Nově je plátce kromě vystavení daňového dokladu povinen ve stejné lhůtě vynaložit také úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.

Úsilí k doručení daňového dokladu je plátce povinen vynaložit rovněž v případě opravného daňového dokladu (ustanovení § 42 ZoDPH), přičemž tento okamžik je rozhodný pro provedení opravy základu daně. Plátce tudíž nemusí zkoumat, zda došlo k převzetí opravného daňového dokladu příjemcem, ale provede opravu základu daně již v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vynaložil úsilí k doručení daňového dokladu (například předáním k poštovní přepravě).

Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky

V ustanovení § 42 ZoDPH jsou novelou zavedena podrobná pravidla umožňující opravu základu daně u nedobytných pohledávek. U nedobytné pohledávky bude plátce oprávněn provést opravu základu daně zejména u těchto pohledávek:

• pohledávky vymáhané nejméně 2 roky v exekučním řízení;
• pohledávka, která nebyla vymožena exekucí, protože exekuce byla zastavena pro nemajetnost dlužníka;
• pohledávky přihlášené a zjištěné v insolvenčním řízení, v němž bylo rozhodnuto o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nebo o přeměně reorganizace v konkurs;
• pohledávky přihlášené a zjištěné v insolvenčním řízení, v němž bylo schváleno oddlužení a je zřejmé, že pohledávka nebude zcela uhrazena;
• pohledávky přihlášené a zjištěné v insolvenčním řízení, které bylo zastaveno po nevyhovění návrhu na povolení oddlužení, po neschválení oddlužení, anebo po zrušení oddlužení, pokud je z rozhodnutí insolvenčního soudu zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k jejímu plnému uhrazení;
• pohledávky za dlužníkem, který zemřel, pokud je z výsledků řízení o pozůstalosti zřejmé, že nebude zcela uhrazena (jestliže proběhla likvidace pozůstalosti, musí jít o pohledávku řádně přihlášenou a zjištěnou, tzn. nespornou);
• pohledávky vymáhané, pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Novela uvádí také důvody, které brání provedení opravy základu daně. Věřitel v zásadě nesmí provést snížení základu daně tehdy, pokud dlužník již přestal být plátcem DPH, pokud mu dlužník není dostatečně znám, u osob blízkých a kapitálově propojených, u pohledávek ze smluv uzavřených s nespolehlivým plátcem, nebo pokud věřitel věděl nebo musel vědět, že pohledávka nebude zaplacena.

Poukazy (vouchery):

Novela zákona o DPH transponuje změny směrnice Rady EU 2016/1065, která stanoví harmonizovaná pravidla pro uplatňování DPH na různé typy poukazů.

Novela definuje poukaz jako listinu, se kterou je spojena povinnost přijmout tuto listinu jako úplatu nebo část úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby a na níž nebo v související dokumentaci je uvedeno alespoň:

• zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, nebo
• osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.

Z uvedeného důvodu nebudou poukazem pro účely daně z přidané hodnoty například slevové kupóny, které opravňují jejich držitele k získání slevy z ceny nákupu, avšak neposkytují právo takové zboží nebo takovou službu obdržet.

Novela rozlišuje poukazy:

• jednoúčelové a
• víceúčelové.

Jednoúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz, u kterého jsou již v okamžiku jeho vydání známy dostatečné informace o dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje, a to alespoň:

• sazba daně nebo skutečnost, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a
• místo plnění.

Víceúčelovými poukazy jsou všechny ostatní poukazy, které splňují shora uvedenou definici poukazu, ale nesplňují definici jednoúčelového poukazu.

Převod jednoúčelového poukazu se pro účely DPH považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. V případě, že emitentem jednoúčelového poukazu je ta samá osoba jako poskytovatel služby nebo dodavatel zboží, převod tohoto poukazu se považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni převodu tohoto poukazu. Samotné uplatnění poukazu na zaplacení ceny plnění se poté již nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Pokud emitent jednoúčelového poukazu není současně poskytovatelem služby nebo dodavatelem zboží, platí, že při převodu jednoúčelového poukazu nastává dodání zboží nebo poskytnutí služby, a dále nastává právní fikce, že při uplatnění tohoto poukazu dochází k dodání zboží nebo poskytnutí služby emitentovi.

Zatímco u každého převodu jednoúčelového poukazu osoba povinná k dani uplatní na tento převod daň z přidané hodnoty stejným způsobem, jako kdyby sama dodala zboží nebo poskytla službu, u víceúčelového poukazu platí, že jeho převod se pro účely DPH nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby. U těchto poukazů se proto čeká až konečný spotřebitel poukaz uplatní. Až po jeho uplatnění dochází k dodání zboží či poskytnutí služeb. Základem daně je v případě víceúčelových poukazů částka, kterou za víceúčelový poukaz uhradil nebo má uhradit konečný spotřebitel (bez daně) a pokud tato částka není známa, je pro základ daně určující peněžní částka uvedená na tomto poukazu, snížená o DPH.