Oddlužovací novela insolvenčního zákona
Po velké insolvenční novele, která nabyla účinnosti v polovině loňského roku, přichází na scénu další již v minulosti velmi diskutovaná novela insolvenčního zákona označovaná jako tzv. oddlužovací novela. Novela by mohla začít platit od roku 2019.
V polovině ledna 2018 tuto novelu schválila vláda. Oddlužovací novela by měla umožnit širšímu okruhu osob projít procesem oddlužení, čehož se velmi obávají soudy, protože nabytí účinnosti této novely by znamenalo pro insolvenční úseky soudů mnohem větší zátěž než doposud.
V současné době je jednou z podmínek pro povolení oddlužení, tj. povolení vstupu do sanačního procesu řešení úpadku dlužníka, skutečnost, aby měl příjem v odpovídající výši (pokud je příjem příliš nízký, je třeba, aby si dlužník zajistil příspěvek třetí osoby ve formě darovací smlouvy nebo smlouvy o důchodu), anebo vlastnil majetek, který je možné zpeněžit za účelem úhrady dluhů dlužníka. Pokud splní dlužník tuto podmínku a má tedy z čeho své dluhy splácet, nastupuje další podmínka, a to, že dlužník musí v rámci procesu oddlužení uhradit minimálně 30 procent svých pohledávek.
Oddlužovací novela by měla umožnit dlužníkům projít procesem oddlužením bez ohledu na výši jejich závazků. Proces oddlužení by měl nově trvat tři, pět nebo sedm let, a to v závislosti na výši splacených dluhů. Oddlužovací novela přináší nově následující podmínky pro oddlužení:
30 procent za 5 let
Dlužník musí uhradit během 5 let alespoň 30 procent svých závazků. Dlužníkovi zůstává pouze nezabavitelné minimum a veškeré příjmy nad tuto hranici jsou použity k uspokojování dlužníkových závazků. V případě, že dlužník uhradí během 5 let 30 procent svých závazků, jeho zbylé závazky zaniknou.
50 procent za 3 roky
Novela umožní dlužníkům ukončit proces oddlužení dříve než za 5 let, a to v případě, že uhradí během 3 let 50 procent svých závazků. Tato varianta má cílit na dlužníky, kteří nechtějí být v procesu oddlužení po tak dlouhou dobu a motivovat je výměnou za zkrácení procesu oddlužení k vyššímu uspokojení věřitelů.
0 procent za 7 let
Poslední velmi diskutovanou variantou je možnost, aby dlužník hradil po dobu sedmi let co největší možnou část svých závazků s tím, že nebude stanovena žádná minimální hranice závazků, které bude muset dlužník během této doby uhradit. Tato varianta má otevřít proces oddlužení i pro dlužníky s velmi nízkými příjmy. Fakticky tak dlužník nemusí věřitelům uhradit během sedmi let téměř nic.
Oddlužovací novela vyvolala řadu diskuzí, a to především ohledně poslední z variant. Cílem novely je pomoci lidem z dluhové pasti a pomoci jim vrátit se do normálního života. Věřitelé však s touto novelou nesouhlasí, protože se obávají toho, že naopak bude motivovat dlužníky, aby se více a více zadlužovali a ti pak nebudou mít motivaci své závazky splácet. Jako riziko pak věřitelé vidí především to, že dlužníci nebudou muset na své závazky uhradit ani korunu, což pak budou muset věřitelé promítnout do ceny svých služeb a zboží, např. banky do výše úvěrových sazeb apod. Věřitelé tak chápou oddlužovací novelu jako řešení důsledků, a nikoliv příčiny a že mají tak pocit, že ně stát přenáší povinnosti spojené s řešením sociálního problému v podobě tzv. dluhové pasti.
Novela nyní bude procházet schvalováním v Poslanecké sněmovně. Zůstává tak otázkou, v jaké podobě bude nakonec schválena.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karolina.novakova@bnt.eu
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



