Další novelizace insolvenčního zákona na obzoru?
Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.
Návrh směrnice stanovuje rámce pro preventivní restrukturalizaci, oddlužení podnikajících fyzických osob a opatření k celkovému zvýšení efektivity restrukturalizace, insolvence a oddlužení.
Z hlediska českého právního řádu je úplnou novinkou institut preventivní restrukturalizace, pro který návrh stanovuje rámec, na jehož základě mohou členské státy vytvořit jeden nebo více postupů plnících takovou funkci. Dle návrhu se pak použije pro dlužníky, u kterých je pravděpodobná platební neschopnost, a to za účelem ochrany životaschopných podniků před insolvenčním řízením. Dlužníkům by tedy mělo být umožněno řešit jejich finanční problémy dříve, než u nich nastane platební neschopnost či stav předlužení jako podmínky zahájení insolvenčního řízení. K zajištění efektivního vyjednávání s věřiteli o plánu restrukturalizace návrh počítá s možností dlužníka požádat o přerušení vymáhání individuálních nároků, které může trvat až 12 měsíců.
Ve vztahu k aktuální novele insolvenčního zákona a s ohledem na nevoli českých zákonodárců opustit pětiletou lhůtu pro oddlužení fyzických osob je zcela zásadní část návrhu upravující tzv. druhou šanci.
Druhou šancí je míněn postup, jehož účelem dle odůvodnění návrhu je, aby „poctiví insolventní nebo předlužení podnikatelé dostali po úplném oddlužení po uplynutí přiměřené doby druhou šanci…“. Maximální přiměřenou dobou, po jejímž uplynutí následuje úplné oddlužení, jsou stanoveny tři roky. Možnost podmínit úplné oddlužení částečným splacením dluhu zůstává zachována, byť s povinností přihlédnout k individuální situaci podnikatele.
Právě v délce odlužení je největší rozpor se současnou podobou institutu oddlužení. Ačkoliv se navrhovaná úprava týká výslovně pouze podnikajících fyzických osob, návrh stanovuje možnost rozšířit uplatňování druhé šance i na nepodnikající fyzické osoby.
Bude zajímavé sledovat, zdali případnou implementací směrnice vznikne dvojí režim oddlužení a jak by zákonodárce odůvodnil méně vstřícný přístup k nepodnikajícím fyzickým osobám.
Zdroj: BNT journal
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
