Změna v pravidlech pro hlasování věřitelů v insolvenčním řízení
Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.
V polovině tohoto roku nabyla účinnosti rozsáhlá novela insolvenčního zákona, která mimo jiné přinesla další změnu pravidel hlasování věřitelů v insolvenčním řízení, a to zejména v otázce hlasování ve vlastní věci a hlasování ve věcech osob blízkých a koncernových.
V této oblasti již došlo podruhé k zásadnímu obratu. V původním znění insolvenčního zákona bylo stanoveno, že s výjimkou volby věřitelského výboru nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern. Původně byl tedy stanoven obecný zákaz hlasování věřitelů ve vlastní věci.
Poté přišel první obrat tohoto konceptu s tzv. revizní novelou v roce 2014, kdy stále platil obecný zákaz věřitelů hlasovat ve vlastní věci, ale nově bylo stanoveno, že věřitel může hlasovat ve věci osoby, která s ním tvoří koncern nebo ve věci osoby blízké. Tato změna umožnila koncernovým osobám přispět k reorganizaci dlužníka. Zároveň sledovala evropský trend směřující k maximální podpoře sanačního řešení úpadku. V praxi byla tato možnost koncernovými věřiteli často využívána a přispěla k záchraně řady podnikatelů.
Po třech letech však opět přišel obrat a znovu byl zakotven zákaz hlasování ve věcech týkajících se členů koncernu a blízkých osob dlužníka. Výjimku tvoří pouze hlasování o věřitelském reorganizačním plánu, který se ovšem v praxi vyskytuje velmi zřídka.
S výše uvedeným souvisí i další změna, kterou přinesla novela za účelem zvýšení transparentnosti věřitelů. Vymezení věřitelé mají nově povinnost spolu s přihláškou pohledávky nebo při postoupení pohledávky doložit skutečného majitele ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Zákonodárce odůvodnil tuto změnu tím, že koncernoví věřitelé neprosazují na schůzích věřitelů své zájmy, ale zájem dlužníka na jeho záchraně za cenu co nejnižšího uspokojení věřitelů. A to navzdory tomu, že zachování existence dlužníka a možnost dalšího obchodování s ním může mít pro věřitele větší význam než výše uspokojení jejich pohledávek.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karolina.novakova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
