Tzv. nulová varianta oddlužení není adekvátním řešením předluženosti části českých obyvatel

„Vyřešit problematiku tzv. dluhových pastí je bezpochyby velmi potřebné, nedomnívám se však, že by právě předložená novela insolvenčního zákona mohla vést k vytyčenému cíli. Naopak se obávám, že může být pro některé dlužníky jen dalším signálem, že své dluhy nemusí platit. V budoucnu tak může vést k ještě větší míře zadluženosti,“ říká Pavel Staněk, prezident ČAV.

Zásadní roli při řešení problematiky dluhových pastí by podle ČAV měla sehrát zejména preventivní opatření, kterých bylo v posledních letech přijato již několik. „Problém, který chce ministerstvo touto novelou řešit, už do značné míry odstranil zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od loňského března. Vedle toho dlužníkům výrazně ulevily i některé nedávné změny v oblasti exekucí,“ vyjmenovává Pavel Staněk a dodává, že pokud chce stát v rámci prevence podnikat další kroky, měl by se zaměřit spíš na zvyšování finanční gramotnosti než úpravu insolvenčního zákona, který ze své povahy řeší důsledky, nikoli příčiny tohoto problému.

Osobám, kterým prevence již nemůže pomoci, by pak stát mohl nabídnout řešení v podobě určitého jednorázového opatření. „Velké riziko vidíme právě v dlouhodobosti navrhované změny. S možností nulové varianty oddlužení, při které dlužník nemusí svým věřitelům splatit ani korunu, by díky tomu mohly kalkulovat i osoby, které v současnosti nemají se splácením svých závazků obtíže, potažmo se zadlužují již za diametrálně odlišných podmínek,“ upozorňuje Pavel Staněk.

Náklady daného řešení by pak podle ČAV rozhodně neměli nést pouze věřitelé, jak zamýšlí projednávaná novela. „Je potřeba si uvědomit, že věřitelem nejsou jen poskytovatelé úvěrů, ale také například majitelé nemovitostí, kterým nájemníci dluží nájemné, společenství vlastníků bytových jednotek či bytová družstva, která doplácejí na své neplatící sousedy, nebo firmy či živnostníci, kteří třeba spotřebiteli poskytli určitou službu a nedostali za ni zaplaceno. Tito lidé nemohli vznik svých pohledávek nijak ovlivnit, je tedy nespravedlivé, aby stát řešil z podstaty věci sociální problém výhradně na jejich úkor,“ dodává Pavel Staněk.