Články s tagem: insolvence

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V následujícím textu uvádíme vybrané změny obecné části insolvenčního zákona dle novely, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.

Brno/Most 26. července (ČTK) - Královopolská RIA, s kterou vede Krajský soud v Brně insolvenční řízení, podala návrh na svou reorganizaci. Problémy firmy souvisejí zejména s obnovou dvou bloků elektrárny Chvaletice, vyplývá z insolvenčního rejstříku. Provozovatel elektrárny Sev.en EC koncem června vypověděl Královopolské RIA smlouvu kvůli nedodržení termínů. Sama Sev.en EC pak v insolvenčním řízení přihlásila pohledávku kolem 70 milionů korun.

Rozsáhlé změny v insolvenci spotřebitelů se dotknou i řízení o oddlužení. Toto řízení přitom tvoří významnou část všech insolvenčních řízení: 75,60 % všech žádostí v roce 2016 (celkem 29 500) se týkalo oddlužení (v letech 2011-2016 to bylo 63,67 %).

Můj dnešní příspěvek bude zaměřen na nový trend v oblasti insolvenčního práva, týká se podniků, které se dostaly do úpadkové situace, do insolvence. V dnešní době sílí názor, že tyto subjekty by neměly být trestány za neúspěch v podnikání a měly by v podnikání dostávat druhou šanci. Tato myšlenka se nyní prolíná do řady norem, které se v letošním roce aktivují, a to do evropského nařízení o insolvenčním řízení a české novely insolvenčního zákona.

Účelem mého dnešního příspěvku je informovat Vás o novinkách, které byly v poslední době přijaty v podobě zákonů, a zároveň o tom, co se ještě chystá. Půjde o jakousi ochutnávku a poukaz na to, co je obsahem nové právní úpravy.

Novela insolvenčního zákona (IZ), (zákon č. 64/2017), opět označovaná jako „velká“ novela, vstupuje v účinnost 1. července 2017. Změny vyjasňují mezinárodní a místní příslušnost insolvenčních soudů, upravena je domněnka o platební schopnosti, nová pravidla platí pro podávání neopodstatněných, šikanózních insolvenčních návrhů a pro řízení o oddlužení.

Praha 25. května (ČTK) - Novela insolvenčního zákona, která má umožnit oddlužení většímu okruhu předlužených osob a je nyní v prvním čtení Poslanecké sněmovny, již asi nebude z časových důvodů v tomto volebním období schválena. Uvedli to dnes poslanci na sympoziu Změny v oddlužení fyzických osob, které uspořádala Česká asociace věřitelů.

„Mám obavy, aby novela nevedla k další rezignaci věřitelů na prosazování jejich nároků v rámci insolvenčních řízení,“ říká k novele insolvenčního zákona Mgr. Pavel Pravda, zakládající partner pražské pobočky advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. K jeho hlavním odborným specializacím patří obchodní právo včetně M&A, právo nemovitostí, energetické právo a veřejné zakázky. V rámci své praxe se podílel na řadě významných projektů, zejména v oblasti energetiky, zdravotnictví a nemovitostí. Aktivně se věnuje rovněž publikační a přednáškové činnosti.

Ústavní soud se jedním ze svých nedávných rozhodnutí zcela jasně vyslovil proti bezdůvodným a nepoctivým insolvenčním návrhům. Zároveň soudům nižších stupňů připomenul, že insolvenční zákon skýtá dostatečnou ochranu proti insolvenčním návrhům, u kterých existuje pochybnost o jejich oprávněnosti nebo věcné správnosti, a je proto na obecných soudech, aby tato ustanovení zákona využily.

Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.

Právě dnes odstartoval sedmý ročník odborného kongresu Právní prostor 2017 a účastníci se mají rozhodně na co těšit. Konferenci svým úvodním slovem zahájili Ing. Lubomír Brož a JUDr. Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting a moderátor celého kongresu Mgr. et Mgr. Michal Vávra.

JUDr. Michal Žižlavský, odborník na insolvenční právo, nám přiblížil aktuální problémy této oblasti. Podrobněji o problematice promluví na letošním ročníku kongresu Právní prostor 2017.

Autorka se zaměřuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, který konstatoval, že § 5 písm. a) a b) insolvenčního zákona a § 46 odst. 7 exekučního řádu jsou konkurenčními ustanoveními, přičemž zasáhl do ústavně zaručených práv soudního exekutora, a to do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Porušení tohoto práva spatřuje autorka v tom, že soudní exekutor je stavěn do pozice běžného věřitele, aniž by byla vzata v úvahu specifičnost jeho postavení a činnosti či povaha nákladů.

Olomouc/Praha 28. prosince (ČTK) - Skupina Arca Capital slovenského finančníka Pavla Krúpy neuspěla u soudů s návrhem, aby byla orgánům černouhelné společnosti OKD odebrána oprávnění nakládat s majetkem firmy. Návrh nejprve zamítl ostravský krajský soud a minulý týden jej odmítl i Vrchní soud v Olomouci, ke kterému se odvolala Krúpova společnost Arca Services. Vyplývá to z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, který má ČTK k dispozici. Krúpa dnes ČTK řekl, že rozhodnutí soudů respektuje.

Nenápadné ustanovení insolvenčního zákona může značně zkomplikovat život řadě dlužníků. Pokud totiž po prohlášení konkursu na majetek osoby, která je jejich věřitelem, plní tomuto věřiteli a plnění se nedostane do majetkové podstaty, nezprošťují se tímto plněním svého závazku. Jinými slovy, dluh není splněn, není-li o plnění obohacena majetková podstata. Může se tak stát, že po nich bude insolvenční správce dluh úspěšně (znovu) vymáhat.

Praha 21. listopadu (ČTK) - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce, aby ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) rychle předložil do vlády návrh insolvenčního zákona, exekučního řádu a zákona o bezplatné právní pomoci. Podle něj jsou důležité, protože mohou pomoci lidem v obtížné životní situaci. Premiér také uvedl, že Pelikánův příchod na ministerstvo urychlil práci úřadu, kde bylo zpočátku volebního období pomalé tempo práce. Pelikán v březnu 2015 vystřídal Helenu Válkovou (ANO).

Praha 8. listopadu (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl návrh na insolvenci Harvardského průmyslového holdingu (HPH), vzniklého z Harvardských privatizačních fondů Viktora Koženého. Návrh podaný likvidátorem HPH Zdeňkem Častorálem neobsahoval potřebné údaje, například o splatnosti závazků. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku. Návrh na insolvenci kritizoval šéf představenstva HPH Karel Staněk, protože by pak podle něj podílníci ztratili šanci na získání likvidačního zůstatku.

Cílem tohoto příspěvku je přiblížit právní úpravu pokynu zajištěného věřitele v insolvenčním řízení směřujícímu ke zpeněžení nemovitých věcí zapsaných do majetkové podstaty dlužníka.

Česká asociace věřitelů je znepokojena změnami v oblasti exekucí a osobních bankrotů, které minulý týden představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Jejich přijetí by znamenalo zcela zásadní a nespravedlivý zásah do práv věřitelů. V případě zavedení povinných exekučních záloh, a to zvláště v kombinaci s teritoriálním principem přidělování případů jednotlivým exekutorským úřadům, může pro věřitele exekuční vymáhání pohledávek z ekonomického hlediska zcela přestat dávat smysl. V řadě případů by totiž za snahu o vymožení svých práv zaplatili více, než by následně reálně získali. Odstraněním minimální hranice splacení dluhu pro zahájení osobního bankrotu pak věřitelé ztrácejí jakoukoli garanci, že se domohou alespoň části svých oprávněných nároků.

Praha 13. října (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu insolvenčního zákona, jejíž cílem je, aby se mohlo zbavit dluhů víc lidí. Nově by do procesu oddlužení mohli vstoupit lidé bez ohledu na výši dluhů. Oddlužení by pak trvalo tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek. Novinářům to dnes řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Novela je nyní v připomínkovém řízení, kde se k ní mohou vyjádřit jednotlivé vládní resorty. Se změnami nesouhlasí Česká asociace věřitelů.

České insolvenční řízení patří k těm, které jsou z hlediska povinného sdělování informací opravdu velmi transparentní. Jak je asi vcelku známo, insolvenční zákon spolu s dalšími předpisy dohromady zajišťuje velmi široké informování zainteresované i nezainteresované veřejnosti o každém insolvenčním řízení v zemi.

Jednou ze skutkových podstat neúčinnosti právního jednání dlužníka podle insolvenčního zákona je neúčinnost z důvodu absence přiměřeného protiplnění. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se dle § 240 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí právní úkon, který se dlužník zavázal poskytnout bezúplatně nebo za protiplnění, jehož cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění.

Málo manažerů se zkušenostmi s řízením podniků v insolvenci nebo nedostatečný dialog mezi soudci a velkými věřiteli. To jsou některé z výrazných problémů týkající se insolvencí a reorganizací. Shodli se na tom účastníci semináře k reorganizacím, který 14. 4. 2016 pořádala společnost Insolvence 2008.

Jakými prostředky se dá řešit situace podniku, který se dostane do insolvence? Je možná záchrana životaschopného podniku v insolvenci? Během svého příspěvku bych Vám rád ukázal konkrétní způsob, jak lze podnik zachránit. Měl jsem to štěstí, že jsem byl první v republice, kdo získal zvláštní povolení na řešení úpadku korporací a finančních institucí. S naší kanceláří pracujeme na největších případech v České republice, ale i na velkém množství těch menších. Právě na jednom z nich bych demonstroval svůj výklad.

Již pár let slýcháme diskuze o personální poddimenzovanosti insolvenčních soudů. Málokdo se ale pokusil zamyslet nad tím, kolik času soudy stráví neustálým tisknutím a skenováním dokumentů. Dovolte mi proto pár výpočtů.