Procesní právo

Správnímu úřadu by měla stačit elektronicky zaslaná prostá kopie plné moci.

Změna judikatury není důvodem pro obnovu řízení.

Pokud nemajetný mladistvý řádně studuje, je třeba ho v této snaze podpořit, a ne na něj klást další nároky související s náklady na obhajobu v jeho trestní věci. Komentář k usnesní Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2015, sp. zn. 67 Tmo 26/2015

Od 1.1.2013 již není použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem postačuje, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje.

Nejvyšší správní soud se zabýval účinky doručení, pokud soud namísto datové schránky advokáta doručoval do datové schránky advokátní kanceláře.

Komentované rozhodnutí je primárně zajímavé tím, že se týká žaloby z rušené držby (§ 178 – 180 o. s. ř.), což je procesní novinka zavedená do občanského soudního řádu teprve od 1. 1. 2014 novelou provedenou zákonem č. 293/2013 Sb. – tudíž jsme zatím neměli příliš možností se s ní v praxi setkat. Ve druhém sledu je ovšem usnesení zajímavé ještě proto, že v něm odvolací soud zastává poměrně novátorský názor na jiný (relativně nový procesní institut) – povinnou předžalobní výzvu (upomínku) podle § 142a o. s. ř., respektive na její vztah k náhradě nákladů odvolacího řízení. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.5.2015, č.j. 20 Co 176/2015-81

Ústavní soud nálezem I. ÚS 2726/14 odmítnul přístup Městského soudu v Praze, který pouze na základě důkazů provedených před obvodním soudem dospěl, na rozdíl od obvodního soudu, k závěru, že vina pachatele je "absolutně jasná".

Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 1/14 zrušil přechodné ustanovení zákona č. 303/2013 Sb., podle kterého se exekuční příkaz vydaný po 1. 1. 2013 v řízeních zahájených před tímto datem řídí exekučním řádem ve znění účinném po 1. 1. 2013. To mj. umožňuje v exekučních řízeních zahájených před 1. 1. 2013 postih výlučného majetku manžela povinného, je-li vymáhán závazek, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů.

Jen proto, že je někdo cizinec, nemusí být soudem poučen o právu jednat v mateřštině...

Je insolvence sama o sobě důvodem k osvobození od soudních poplatků?

Přerušení dodávky elektřiny nezbavuje účastníka s aktivovanou datovou schránkou reálné možnosti učinit procesní úkon včas. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 8 Cmo 306/2014

Soud může vyslechnout statutární orgán pouze jako účastníka řízení, tzn. s jeho souhlasem. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č.j. 12 Cmo 261/2014-287

Může správní soud posuzovat, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota jsou či nejsou zatíženy zástavním právem?

I přesto, že soud vyhoví žalobnímu návrhu na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za zásah do práva k ochranné známce jen částečně, je třeba žalobce považovat z hlediska nároku na náhradu nákladů za zcela úspěšného. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, č.j. 3 Cmo 324/2014-78

Soud není vázán návrhem, pokud jde o výběr konkrétní osoby opatrovníka ustanovovaného právnické osobě, ač navrhovatel konkrétního opatrovníka navrhuje. V tomto případě jmenoval soud opatrovníkem osobu z řad advokátů. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2015, č.j. 14 Cmo 426/2014-72

Jak se dívat na vyšší náklady ustanoveného obhájce, vzniklé posoupením zakázky státu na výkon obhajoby? Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 1 Tmo 8/2014

Pokud usnesení nemusí obsahovat odůvodnění, musí být ve výroku uvedena nejen zákonná ustanovení, jichž bylo použito, ale rovněž důvody rozhodnutí. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2015, č.j. 2 Cmo 334/2014-26

Soudní poplatek je „včas“ zaplacen nejen tehdy, je-li do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení připsán na účet soudu, ale i tehdy, když jej poplatník v kolcích vylepí na doručenou výzvu a odevzdá podání v této lhůtě orgánu, který má povinnost je doručit (nejčastěji poště). Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 2015, sp.zn. 91 Co 44/2015

Nejvyšší soud dne 18. 2. 2015 vydal rozhodnutí, sp. zn. 30 Cdo 2681/2014, v případu, kdy se osoba, kterou by bylo možné vzhledem k většímu počtu souběžných sporů na ochranu osobnosti označit za kverulanta, několik let domáhala zadostiučinění za domovní prohlídku, přičemž věc byla vyřízena až po osmi letech.

Usnesení Nejvyššího soudu k institutu vedlejšího účastenství

Soud v řízení o dědictví neřeší (není oprávněn řešit) případný spor mezi účastníky o tom, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh skutečně patřily zůstaviteli, anebo zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota patřily do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela...

Úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů spojených s jeho účastí (účastí jeho zástupce) u jednání soudu bez ohledu na jejich celkový počet a bez ohledu na ...

Ani litigiózní (sudičský) přístup žalobce nezbavuje soud povinnosti věc rozhodnout v přiměřeném čase.

Podmínkou beztrestnosti pachatele jednajícího v negativním právním omylu je omluvitelnost jeho omylu. U pachatele, který měl povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou, lze závěr o jeho beztrestnosti učinit v případě, že skutkové okolnosti, za nichž čin spáchal, nesvědčí tomu, že se mohl omylu vyvarovat.