Procesní právo

Jestliže soudce prvního stupně meritorně rozhodne ve věci svéprávnosti člověka, aniž by člověka osobně zhlédl, nejde bez dalšího o takové procesní pochybení, které má za následek zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání. Komentář k usnesení krajského soudu v Plzni, ze dne 24. 9. 2014, č.j. 12 Co 306/2014 - 185

Dne 9. 12. 2014 Ústavní soud vydal nález sp. zn. II. ÚS 1774/14, kterým přiznal propuštěnému zaměstnanci právo na soudní ochranu. Zaměstnanec se bránil výpovědi pro nadbytečnost, protože skutečným důvodem výpovědi byla kritika společnosti, pro kterou pracoval, jak potvrzovala tajně pořízená nahrávka rozhovoru s členem vedení společnosti.

Navrhovatel předběžného opatření musí splnit dvě procesní povinnosti, aby bylo jeho návrhu vyhověno – musí alespoň osvědčit existenci žalovaného nároku a vedle toho prokázat skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by výkon budoucího rozhodnutí mohl být ohrožen. Rozdíl pojmů „osvědčit“ a „prokázat“ spočívá v míře jistoty o pravdivosti zatím pouze tvrzeného skutkového stavu věci. Komentář usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.9.2014, č.j. 1 Cmo 162/2014-222

Dne 24. 9. 2014 Nejvyšší soud vydal rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1982/2012, jímž posuzoval případ dcery, která svépomocí pořídila vzorek DNA svého zemřelého biologického otce a na základě tohoto důkazu chtěla popřít otcovství svého matrikového otce.

Pokud je vydán platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je nutno jej doručovat jak jemu, tak i jeho zákonným zástupcům. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 1041/14

Hovory fyzických osob, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či jiné veřejné činnosti, zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy a důkaz tajným zvukovým záznamem takových hovorů proto není v občanském soudním řízení nepřípustný. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14

Znalecký posudek vypracovaný znalcem, který jej nesmí ve věci podat, protože lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti, není způsobilým důkazem, na základě něhož by mohl soud učinit skutková zjištění. Ke skutečnostem, pro které je znalec vyloučen, soud přihlíží kdykoliv za řízení. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013

Ve smyslu ustanovení § 114b odst. 2 o. s. ř. může soud stanovit žalovanému dodatečnou (novou) lhůtu k vyjádření k žalobě, pokud žalovaný sdělí soudu před uplynutím původní stanovené lhůty, že nemůže z vážných důvodů podat písemné vyjádření k žalobě, uvede důvod, který mu v podání vyjádření brání a na výzvu soudu prokáže. Komentář k usnesení Vrchního soudu ze dne 23.5.2014, č.j. 12 Cmo 102/2014-66

Shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění jen tehdy, obsahují-li poznatky o skutkové stránce věci. Účastníci mohou učinit nespornými skutkové okolnosti, nikoliv jejich právní hodnocení. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 4 Cmo 171/2014

Trestní kolegium Nejvyššího soudu vydalo stanovisko sp. zn. Tpjn 302/2014, jímž odpovídá na otázku, zda lze ukládat pachateli činu jinak trestného, který není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jehož pobyt na svobodě je nebezpečný, uložit ochranné léčení, aniž by pro tento skutek bylo proti němu zahájeno trestní stíhání.

Plénum Ústavního soudu dne 7. 10. 2014 vydalo nález sp. zn. Pl. ÚS 39/13, jímž ústavní soudci přisvědčili názoru, že je porušením rovnosti účastníků, pokud nezastoupení účastníci soudního řízení musejí v případě svého úspěchu všechny své hotové výdaje vykazovat, zatímco advokáti mohou bez dalšího uplatnit v případě vítězství svých klientů paušální částku náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč.

Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, pak ji může určit soud podle své úvahy postupem podle ustanovení § 136 o. s. ř. Uvedený postup se uplatní například tehdy, je-li najisto postavena odpovědnost žalovaného za vznik předmětné škody při přepravě a nepřiznání náhrady škody s poukazem na to, že nelze zjistit skutečnou škodu, by odporovalo logice věci. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27.8.2014, čj. 12 Cmo 67/2014

Je v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodnutí, dojde-li k uložení diametrálně odlišného trestu trestním příkazem a následně rozsudkem soudu prvního stupně, aniž by dokazování přineslo nové argumenty rozhodné pro úvahu o druhu a výši trestu. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18.4.2013, sp.zn. 44 To 141/2013

Z dikce § 129 odst. 2 o. s. ř., podle něhož může předseda senátu uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil, není možné dovozovat, že se citované ustanovení vztahuje jen na třetí osoby – příslušná procesní povinnost platí i pro účastníka řízení. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26.8.2014, čj. 1 Cmo 9/2014-108

Opakovaná nekázeň obžalovaného v silničním provozu předcházející trestnému činu v dopravě je pádným důvodem k uložení trestu zákazu činnosti. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 368/2013

Každý z dvojice ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili nožem jednu z napadených osob, a to i tehdy, pokud v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2014, sp.zn. 25 Cdo 269/2014

Opakované nerespektování závazných pokynů odvolacího soudu ze strany soudu prvního stupně je důvodem k nařízení, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 374/2013

Také kopie účastníkem předložených listin je soud povinen hodnotit podle zásady volného hodnocení důkazů. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9.10.2014, sp. zn. 93 Co 464/2013

Ústavní soud se nálezem, sp. zn. I. ÚS 173/13, pokusil najít spravedlivou rovnováhu mezi ochranou osob jednajících v duševní poruše a osob, které v dobré víře vstupují do právních vztahů s těmito osobami, aniž by o duševní poruše věděly. Reagoval mj. na změnu právního postavení duševně postižených, jejichž ochranu již není možné řešit zbavováním ani omezováním svéprávnosti.

V případě zpětvzetí žaloby soud vždy zkoumá ve vztahu k náhradě nákladů řízení, zda byla žaloba podána důvodně, a dále zda žalovaný z procesního hlediska zavinil, že byla žaloba vzata zpět nebo zda byla vzata zpět bezdůvodně. „Důvodnost“ podání žaloby je třeba chápat v širším kontextu – nejen ve vztahu k pouhému okamžiku zahájení řízení a zaplacení dlužné částky žalovaným.

Lze námitku účastníka o nedostatku pravomoci soudu z důvodu existence rozhodčí doložky považovat za včasnou, není-li obsažena v podaném odporu proti platebnímu rozkazu?

Soud zamítne návrh na vstup nového subjektu do řízení tehdy, jestliže podle toho, co v řízení vyšlo najevo, lze s jistotou prohlásit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy, například za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou.

Krajské soudy (zde – ve správním soudnictví) jsou povinny se v rozhodnutí o žalobě vypořádat se všemi žalobními námitkami. Zamítne-li krajský soud žalobu, přičemž se opomene zabývat byť i marginální námitkou, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než jeho rozhodnutí zrušit ... Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.6.2014, čj. 8 As 27/2013-93

Extrémní nesoulad je dán v případě očividného nesouladu skutkových a právních závěrů s provedenými důkazy, tedy tehdy, kdy skutek, který se stal předmětem právního posouzení, nebyl zjištěn způsobem slučitelným s právem obviněného na spravedlivý proces. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, čj. 6 Tdo 164/2014-25

Avizuje-li účastník předem, že má být jednáno ve sporném řízení v jeho nepřítomnosti a k nařízenému jednání se nedostaví, vystavuje se riziku, že v případech, kdy vyvstane potřeba jeho poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., které je zásadně spojeno s jednáním ve věci, nastane bez tohoto poučení zákonná koncentrace řízení ke konci prvního jednání. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 234/2014