Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda I.
Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.
Projdeme si společně několik rozhodnutí, která mohou vést k úžasu, smíchu, či dokonce znechucení.
Příběhy, které Vám postupně představím, jsem sesbíral především pro účely své přednášky v rámci Noci fakulty 2022, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nepůjde ani tak o překvapivé zvraty či nečekané výklady zákona. Případy, o kterých si budete moci přečíst, jsou většinou podivné především svými skutkovými okolnostmi. Právě bizarní skutkové okolnosti často vyžadují od soudců maximální kreativitu, a tak občas vznikají i rozhodnutí, která jsou opravdu vtipná.
Pokud byste raději poslouchali, než četli, existuje i nahrávka přednášky, kterou najdete např. na tomto odkazu.
V dnešním dílu se konkrétně zaměříme na velmi zajímavý příběh z oblasti rodinného práva:
Mohou být dvojčata otcem jednoho stejného dítěte?
Asi logicky odpovíte: „Jistěže ne – něco takového přeci není biologicky možné!“ Biologické zákonitosti je však třeba odlišovat od práva, které někdy může biologické zákonitosti dokonce zcela popřít. Dokládá to nedávný případ, který řešily soudy v jižní Americe.
Po skutkové stránce šlo o to, že vzhledově takřka zcela identická dvojčata odmala ráda využívala své fyzické zaměnitelnosti k tomu, aby si tropila vtípky z okolí. Často se také oba bratři scházeli se stejnými ženami, které přitom netušily, že jejich „zákoutí“ poznávají dva různí lidé.
V duchu starého přísloví: „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne,“ se z jednoho takovéhoto vztahu narodila dcera. Žádné z proutnických dvojčat se však k nesení rodičovské odpovědnosti vůbec nemělo. Matka dítěte proto podala soudu návrh na určení otcovství. V návrhu uvedla jméno, pod kterým se jí představovalo to z dvojčat, se kterým se stýkala.
Tento muž ale své otcovství popřel a naopak řekl, že otcem je jeho bratr. Situaci nevyjasnily ani provedené testy otcovství. U obou dvojčat totiž vyšlo, že jsou na 99,9 % otci novorozené dívky. Provedený test otcovství totiž zkoumal pouze některé sekvence genomu a pro přesný výsledek by bylo třeba provedení složitějšího testu (tzv. testu zygozity). Tento test ale soud I. stupně odmítl nechat provést pro jeho větší nákladnost.
Jaké právní závěry soud I. stupně přijal?
Prvostupňový soud nakonec rozhodl, že se bratři snaží skrýt, kdo je skutečným otcem, a že si toto jejich nepoctivé jednání nezaslouží právní ochranu. Z těchto důvodů byli za otce malého děvčete prohlášena obě dvojčata a oběma z nich byla uložena vyživovací povinnost.
Konec však nakonec není tak kuriózní
Nakonec však vše dopadlo o poznání méně překvapivě – a zároveň se ukázalo, že je chybou, pokud se soudy snaží za každou cenu šetřit na nákladech dokazování.
Odvolací soud totiž nakonec šalamounské prvostupňové rozhodnutí zrušil a nařídil provedení zmíněného nákladnějšího, ale výrazně přesnějšího testu. Příběh bratří šprýmařů tedy nakonec neskončil ani zdaleka tak bizarně, jak začal.[1]
… Příště přineseme další podobně absurdní příběh. Navštěvujte proto i nadále Právní prostor a sledujte jeho sociální sítě, aby Vám nic neuniklo.
[1] Jde o rozhodnutí Soudního dvora státu Goiás (Tribunal Justiça do Estado de Goiás) ze dne 21. 3. 2019, které přijal samosoudce Filipe Luis Peruca. Rozhodnutí je dostupné zde (a můžete si ho také stáhnout, a to na tomto odkazu: http://www.colectivoderechofamilia.com/wp-content/uploads/2019/04/FA.-EXT.-TRIBUNAL-DE-JUSTIÇA-DO-ESTADO-DE-GOIÁS-BRASIL.-Filiación-y-alimentos.-.pdf)
Další články
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.
Revoluce EU v oblasti elektronických důkazů: Co nová pravidla znamenají pro přeshraniční trestní vyšetřování
EU přijala nový rámec e-evidence, který umožní úřadům získávat elektronické důkazy přímo od technologických společností.
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.




