Procesní právo

Zákon č. 38/2021 Sb. rozšířil právní materii občanského soudního řádu v části výkonu rozhodnutí o nový institut, kterým je chráněný účet. Původní účinnost od 1. 4. 2021 byla prostřednictvím zákona č. 155/2021 Sb. (tzv. lex COVID justice III) odložena až na 1. 7. 2021.

Vrchní soud v Praze potvrdil, že soud smí odvolat soudem jmenovaného likvidátora i z jiného důvodu než je neplnění povinností.

Úpadek obchodní korporace znamená v první řadě zásadní ohrožení uspokojení pohledávek pro její věřitele. Jaké povinnosti a případné negativní důsledky ale přináší pro členy jejího statutárního orgánu? A jakým způsobem se v této souvislosti změnila pravidla v souvislosti s přijatou novelou zákona o obchodních korporacích?

Spory se nevyhnou ani společníkům či akcionářům - nejednou se objeví např. třenice mezi hlavním společníkem a menšinovými či patová situace mezi dvěma společníky s podíly o velikosti 50 %.

Hlavním cílem dané práce je objasnit, zda vedle zásady zákonného soudce existuje také požadavek na zákonného přísedícího, a dále jestli je tento princip v českém právním řádu případně dostatečně naplňován. Nejprve je stručně rozebírána zásada zákonného soudce.

Ústavně zaručené základní právo na soudní a jinou právní ochranu v sobě mimo jiné zahrnuje i právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, jak stanoví čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Hovoříme-li o psychickém stavu pachatele trestného činu v době jeho spáchání, neboli zda byly u pachatele zachovány, sníženy, nebo vymizeny rozpoznávací či volní schopnosti, pak se mnohým z nás vybaví tradičně zažité důkazní prostředky předkládané u soudu.

Chráněný účet pro osoby zatížené exekucí je sice v českém právu novinkou, tendencí k jeho zavedení však bylo v minulosti mnoho.

Novela správního řádu a stavebního zákona, která nabyla účinnosti na začátku letošního roku, přináší změny pro vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy.

Lex COVID justice III odkládá účinnost chráněného účtu včetně nové úpravy nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného a obnovuje ochrannou dobu, po kterou se neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.

Rozhovor o českém insolvenčním právu, restrukturalizacích, reorganizacích, ale i o změnách v advokátní kanceláři a jejím působení ve Francii.

Pouze máloco demonstruje provázanost mezi soukromým a veřejným právem tak přiléhavě jako problematika dědické nezpůsobilosti (nehodnosti).

Následující příspěvek se věnuje vybraným otázkám významné odvětvové zásady správního práva trestního, zákazu reformationis in peius.

Následující příspěvek se věnuje vybraným otázkám významné odvětvové zásady správního práva trestního, zákazu reformationis in peius.

Úvaha de lege ferenda nad nevhodnými důsledky aktuální právní úpravy insolvenčního řízení na postavení věřitelů smluvně podřízených pohledávek.

Problematika tzv. překvapivých rozhodnutí v občanskoprávních soudních řízeních je úzce spjata se zásadou právní jistoty a zásadou legitimního očekávání.

Článek se zabývá koncepcí právní úpravy dovolání v civilních věcech. Všímá si především toho, že současná česká úprava pojímá dovolání jako mimořádný opravný prostředek.

Novela insolvenčního zákona, která vejde v platnost na počátku příštího roku, s sebou přináší v mnohém zjednodušení procesů insolvenčního řízení. Věděli jste však, že zjednodušení jednotlivých úkonů v rámci maximalizace rozsahu majetkové podstaty se nabízí již nyní?

Dne 13. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 460/2020 Sb., označovaný jako „lex COVID justice II“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je novelou zákona č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. „lex COVID justice I“.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Rok 2020 se nese ve znamení udržování společenského odstupu (social distancing). Jak je na tuto situaci připraveno civilní soudní řízení? V září 2017 – dlouho před začátkem současné pandemie – nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která civilním soudům umožnila k provádění úkonů užívat technická zařízení pro přenos obrazu a zvuku.

Z procesně právního pohledu je insolvenční řízení zvláštním, samostatným druhem civilního procesu, vykazujícím několik specifik. Cílem tohoto článku je zahájit diskusi o taxonomii a obsahovém vymezení základních procesních zásad tohoto specifického druhu civilního procesu, což je úkol, kterému se místní právní teorie dosud dostatečně nevěnovala.

Žijeme ve světě, kde mezilidské vztahy nepoznaly spory, soudců proto není třeba, kde dlužníci plní své povinnosti, takže soudních exekutorů není třeba, kde se lidé nedostávají do dluhové pasti, a tak insolvenčních správců rovněž není třeba. Čtenáře jistě napadne, jak utopický takový model je.

Žijeme ve světě, kde mezilidské vztahy nepoznaly spory, soudců proto není třeba, kde dlužníci plní své povinnosti, takže soudních exekutorů není třeba, kde se lidé nedostávají do dluhové pasti, a tak insolvenčních správců rovněž není třeba. Čtenáře jistě napadne, jak utopický takový model je.

Doc. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D. (* 1971), působí jako Of Counsel v kanceláři Clifford Chance LLP v Praze (od roku 2006) a externí vyučující na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (od roku 2002). Advokátem je od roku 1998, kromě Prahy praktikoval krátce v Londýně a Frankfurtu nad Mohanem.