Novela správního řádu zavádí fikci souhlasného závazného stanoviska
Novela správního řádu a stavebního zákona, která nabyla účinnosti na začátku letošního roku, přináší změny pro vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy.
Při vydávání závazných stanovisek dotčenými orgány často dochází k průtahům a jedná se o jednu z podstatných příčin zdlouhavého povolování staveb v České republice. Na tuto skutečnost novela reagovala zavedením lhůt pro vydávání závazných stanovisek. Správní orgán je tak povinen vydat závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od podání žádosti o jeho vydání. Pokud je třeba pro vydání závazného stanoviska nařídit ohledání na místě nebo se jedná o zvlášť složitý případ, prodlužuje se tato doba až o dalších 30 dnů.
Lhůta pro vydání závazného stanoviska však neběží, pokud žádost o vydání závazného stanoviska nemá předepsané náležitosti nebo má jiné vady a správní orgán vyzve žadatele k odstranění těchto vad. Poté, co budou odstraněny veškeré vady žádosti, počne běžet nová lhůta pro vydání závazného stanoviska.
V případě závazných stanovisek vydávaných jako podklad pro rozhodnutí podle stavebního zákona jde novela ještě dál a nově zavádí tzv. fikci souhlasného závazného stanoviska. Pokud správní orgán závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro rozhodnutí podle stavebního zákona, v zákonné lhůtě nevydá, považuje se závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek.
Protože však účelem závazných stanovisek je ochrana veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nelze na ochranu těchto zájmů zcela rezignovat. Z tohoto důvodu tak novela zakládá pravomoc nadřízeného správního orgánu vydat nové závazné stanovisko, kterým se fiktivní souhlasné závazné stanovisko ruší, a to v případě, kdy nebyly splněny předpoklady pro vydání souhlasného závazného stanoviska bez podmínek. Toto může nastat především v případě, že správní orgán měl vydat nesouhlasné závazné stanovisko, protože posuzovaný záměr je v rozporu s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem, avšak v zákonné lhůtě tak neučinil. Nové závazné stanovisko může nadřízený správní orgán vydat ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. Vydání nového závazného stanoviska by pak bylo důvodem pro obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí podmíněné takovým závazným stanoviskem.
Pokud by fiktivní souhlasné závazné stanovisko bylo napadeno v rámci odvolání, mělo by být podle metodického pokynu, který k této problematice vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, postupováno stejně, jako kdyby šlo o skutečné souhlasné závazné stanovisko bez podmínek. Odvolací správní orgán by si tak měl vyžádat potvrzení nebo změnu fiktivního závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správního orgánu, který takové závazné stanovisko vydává.
Uvidíme, jak nová pravidla pro vydávání závazných stanovisek budou fungovat v praxi a zda povedou k urychlení povolování staveb, nebo jestli se zvýší počet výzev k odstranění vad žádosti o vydání závazného stanoviska. I samotná fikce souhlasného závazného stanoviska může být dvojsečná – na jednu stranu může vést k urychlení povolovacího procesu, nese s sebou však větší riziko napadnutelnosti v rámci odvolání a následného vydání nového závazného stanovisko nadřízeným správním orgánem i po právní moci vydaného rozhodnutí.
Zdroj: zákon č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



