Chráněný účet
Chráněný účet pro osoby zatížené exekucí je sice v českém právu novinkou, tendencí k jeho zavedení však bylo v minulosti mnoho.
Příslušnou novelu občanského soudního řádu schválili poslanci až nyní a platit měl začít od 1. dubna tohoto roku. Jeho účinnost však byla zákonem č. 155/2021 Sb. odložena na 1. července. Snahou zákonodárce je nabídnout efektivní pomoc dlužníkům ohroženým útlumem ekonomiky nastalým v souvislosti s koronavirovou pandemií a s ní spojenou hospodářskou recesí. V jaké podobě nakonec prošel předpis Parlamentem a jaké změny obnáší Vám pomůže přiblížit tento článek.
Dne 3. 2. 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a některé další předpisy (dále jen „novela“). Novela zavádí do českého právního řádu úpravu chráněného účtu povinného. Dále upravuje ochranu peněžních prostředků na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí, a to do výše trojnásobku životního minima.
Zákonodárce vysvětluje přijetí novely dlouhodobou absencí chráněného účtu, který by měl zabránit neoprávněným exekucím na účtech povinných. Dříve totiž bylo možné obstavit účet povinného i v případě, kdy splátky jeho dluhu byly již řádně sražené a na účtu zůstávaly prostředky, se kterými měl být povinný oprávněn nakládat. Při souběhu exekucí na plat a na účet povinného tak docházelo k situaci, kdy například zaměstnavatel strhnul příslušnou část z mzdy povinného a zbytek v podobě tzv. nezabavitelné částky poslal na jeho účet. Ten byl ale zablokován exekutorem a povinný tak nemohl s finančními prostředky na účtu nakládat. Povinný měl pouze možnost jednorázového výběru částky ve výši dvojnásobku (maximálně tedy na částku 7 720 Kč), resp. čtyřnásobku životního minima (15 440 Kč) (ke zvýšení došlo v souvislosti s koronavirovou pandemií a očekávaným útlumem ekonomiky).
Od července tohoto roku se nezabavitelné minimum zvyšuje na trojnásobek životního minima, tedy na částku 11 580 Kč. Při obstavení účtu povinného bude tedy banka povinna uvolnit tuto částku, která by měla sloužit na úhradu základních životních potřeb povinného a jeho rodiny.
Založení chráněného účtu v bance
Nově tedy bude povinným umožněno založit si u své banky chráněný účet, ze kterého jim nebude moci exekutor nic zabavit. Banky při založeného tohoto typu účtu budou využívat filtr, jenž jim umožní ověřit si, že povinný nemá u některé jiné banky chráněný účet už založen – povinný tedy bude moci mít pouze jeden chráněný účet.
Založení účtu navíc nebude zpoplatněno a banky nebudou účtovat za jeho vedení zvláštní poplatky, podmínky jeho vedení budou shodné jako v případě obstaveného účtu.
Co chráněný účet „chrání“?
Na tento účet si povinní mohou například nechat zasílat:
- nezabavitelnou část mzdy nebo důchodu,
- sociální dávky,
- výživné,
- mateřskou nebo rodičovskou,
- ošetřovné.
Povinní tak budou mít garantováno, že jim zůstane nezabavitelná částka na jejich bankovním účtu, se kterou budou moci nakládat.
Jaký je záměr chráněného účtu?
Cílem je podpořit bezhotovostní platební styk, snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům, exekutorům nebo i soudům a také zamezit obcházení pravidel. V praxi totiž často dochází k vyplácení zaměstnanců v exekucích v hotovosti či jejich nelegálnímu zaměstnávání.
Zákon má významný preventivní a ochranný charakter směrem k pracujícím a řádně splácejícím povinným a měl by předejít vyššímu počtu lidí v dluhových pastech. Reálný efekt však bude možné posoudit až časem.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



