Uplatnění videokonference v rámci civilního soudního řízení
Rok 2020 se nese ve znamení udržování společenského odstupu (social distancing). Jak je na tuto situaci připraveno civilní soudní řízení? V září 2017 – dlouho před začátkem současné pandemie – nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která civilním soudům umožnila k provádění úkonů užívat technická zařízení pro přenos obrazu a zvuku.
Prostřednictvím videokonferenčního zařízení je možné zprostředkovat přítomnost účastníka řízení (žalobce či žalovaného) nebo tlumočníka na jednání, provést výslech svědka, znalce nebo účastníka. Videokonference je dále možná ve fázi dokazování a provádění důkazů.
Soud je oprávněn užít videokonferenční zařízení pouze na návrh jednoho z účastníků řízení nebo v případě, že jeho užití je účelné. Jde například o zajištění přítomnosti účastníka nebo svědka , který se nachází ve věznici či ve zdravotnickém zařízení a je tak obtížné zajistit jeho přítomnost v jednací místnosti soudu. Za neúčelné by naopak bylo možné považovat výslech klíčového svědka, jehož osobní přítomnost na soudním jednání je důležitá z důvodu posuzování jeho věrohodnosti.
Při samotném konání videokonference je nejprve zapotřebí ověřit totožnost dané osoby. Tento krok v praxi zajišťuje se souhlasem předsedy senátu (soudce) zejména pověřený zaměstnanec soudu nebo věznice. Soudce úvodem rovněž osobu poučí mimo jiné o způsobu provedení úkonu a zejména ji informuje, že je oprávněna kdykoli v průběhu videokonference podávat námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Pověřený zaměstnanec, který ověřil totožnost osoby, je po celou dobu videokonference přítomen na místě společně s ní, což by mělo zaručovat vážnost videokonference. Nelze zapomínat, že v každém případě jde o úkon soudu, u kterého má být zajištěna dostatečná míra důstojnosti a formálnosti. Při videokonferenci se vždy pořizuje obrazový a zvukový záznam, který osvědčuje její průběh.
V rámci probíhající digitalizace soudnictví a státní správy jako celku jde o vítaný prvek, který nachází uplatnění nejen v době krize. Možnost videokonference přináší s sebou řadu benefitů, může na příklad přispět k urychlení a zefektivnění justice, protože se jejím užití eliminuje nutnost odročovat soudní jednání.
Zdroj: bnt journal
Zdroj:
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších přdpisů
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
