Odvolání likvidátora jmenovaného soudem z jiného důvodu, než je neplnění jeho povinností
Vrchní soud v Praze potvrdil, že soud smí odvolat soudem jmenovaného likvidátora i z jiného důvodu než je neplnění povinností.
V dnešním příspěvku si přiblížíme názor Vrchního soudu v Praze, který v konkrétním případě rozhodl o tom, že odvolat likvidátora jmenovaného soudem a jmenovat likvidátora nového, je možné nikoliv pouze v případě, kdy soudem jmenovaný likvidátor neplní řádně své povinnosti, ale také z jiných objektivních důvodů.
Vrchní soud vyslovil, že ačkoliv podle § 191 odst. 2 občanského zákoníku odvolá soud likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, nevylučuje toto ustanovení možnost, aby soud likvidátora odvolal i z jiných důvodů, pokud jsou dány. Tuto pravomoc dovozuje Vrchní soud výkladem § 194 občanského zákoníku, který zakotvuje pravidlo, že likvidátor jmenovaný soudem může být jen a pouze soudem zase odvolán. Obecně platí, že orgán nebo osoba, který volí konkrétní osobu do funkce, je oprávněn ji z této funkce také odvolat. Ustanovení § 191 odst. 2 občanského zákoníku je tak ustanovením sankčním a zároveň k ustanovení § 194 občanského zákoníku ustanovením speciálním. Nelze tudíž dovozovat, že odvolání likvidátora jmenovaného soudem je možné výlučně pouze z důvodu, že soudem jmenovaný likvidátor neplní řádně své povinnosti.
Vrchní soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze rozlišuje dvě kategorie důvodů, pro něž může být likvidátor odvolán. První kategorii tvoří důvody sankční, tedy případy, kdy likvidátor neplní řádně své povinnosti, tzn. jedná v rozporu se zákonem, jinými právními předpisy nebo zakladatelským dokumentem. Druhá kategorie je představována důvody jinými než sankčními, které Vrchní soud dále dělí na důvody objektivní a subjektivní. Subjektivní důvody se uplatní pouze u likvidátora nejmenovaného soudem. Takovýmto subjektivním důvodem může být například existence neshod mezi likvidátorem a společníky. Objektivní důvody lze vztáhnout i na případy, kdy byl likvidátor jmenován soudem a lze pod ně podřadit také situaci, kdy objektivně existuje osoba k výkonu funkce likvidátora vhodnější než právě ta osoba, která funkci likvidátora vykonává, přispěje-li to ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu provedení likvidace.
Dle názoru Vrchního soudu, není v případě, kdy existuje vhodnější osoba k výkonu funkce likvidátora (např. proto, že je jednatelem společnosti a společnost tedy dobře zná), žádný zákonný důvod pro to, aby soud nemohl odvolat stávajícího likvidátora a jmenovat novým likvidátorem tuto vhodnější osobu. K naplnění účelu likvidace je namístě, aby likvidace byla vykonávána k tomu nejlépe disponovanou osobou. Není přitom na překážku, že daná osoba nebyla jmenována likvidátorem hned na počátku likvidace. Vždy je však potřeba brát v potaz hledisko naplnění likvidace co nejefektivnějším a nejkvalitnějším způsobem.
V daném případě tak soud označil ekonomičnost a efektivnost provedení likvidace jako klíčovou a uzavřel, že pokud odvolání likvidátora jmenovaného soudem a jmenování likvidátora nového přispěje ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu provedení likvidace, není žádný důvod proč by takto nemohlo být učiněno.
Zdroj: bnt journal
_Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 7 Cmo 179/202_0
Další články
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?



