Čin povahy úmyslného trestného činu: Kdy jsou civilní soudy vázány rozhodnutím v trestní věci?
Pouze máloco demonstruje provázanost mezi soukromým a veřejným právem tak přiléhavě jako problematika dědické nezpůsobilosti (nehodnosti).
Pro správné uchopení této problematiky je nezbytné tyto přesahy reflektovat. Patrně nejvíce přesahů lze vnímat v souvislosti se skutkovou podstatou spočívající ve spáchání činu povahy úmyslného trestného činu vůči zůstaviteli či vybraným osobám zůstaviteli blízkým (§ 1481 ObčZ in principio). V tomto pojednání se zabývám jedním takovým interdisciplinárním přesahem, kterým je vztah zmíněné skutkové podstaty a problematiky předběžných otázek upravené v § 135 o. s. ř. V jakých situacích je rozhodnutí příslušného orgánu činného v trestním řízení závazné pro civilní soud?
Uvedení do problematiky na pozadí judikatorního příběhu
I Nejvyšší soud se k této problematice několikrát vyjádřil, a to povětšinou v rámci obiter dictum. V jednom z takových rozhodnutí se zabýval následujícím případem. Zůstavitelčin syn byl trestně stíhán pro skutek, jehož se dopustil tím, že ve stavu opojení alkoholem vyhrožoval zůstavitelce mj. tím, „že ji zabije, že ji zubatá fikne [a] že půjde pod kytičky“.[1] Trestní stíhání bylo zastaveno pro nepříčetnost, neboť požití alkoholu kompletně paralyzovalo ovládací schopnost obviněného syna. Nejvyšší soud v odůvodnění jednak konstatoval, že civilní soudy nebyly vázány rozhodnutím státního zástupce o zastavení trestního stíhání, jednak správně poukázal na to, jaký vztah panuje mezi jednotlivými důvody zastavení trestního stíhání (případně zproštění obžaloby). Hovoří-li § 135 o. s. ř. ve svém prvním odstavci o tom, že soud je vázán jen rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin, znamená to jinými slovy, že soud nemůže být vázán rozhodnutím o tom, že obvinění není trestně odpovědný pro nepříčetnost – neboť i nedostatek příčetnosti způsobuje, že daný skutek není trestným činem.[2] To ovšem neznamená, že by civilní soudy mohly takové rozhodnutí ignorovat, neboť i z takového rozhodnutí – byť formálně nikoli závazného – musejí vycházet (srov. § 135 odst. 2 o. s. ř.). Zároveň civilní soud nemůže říci, že pokud trestní rozhodnutí dospívá k závěru, že trestný čin spáchán nebyl, znamená to, že dědická nezpůsobilost není dána, a to mj. proto, že občanský zákoník z roku 2012 nehovoří o úmyslném trestném činu, nýbrž o činu povahy úmyslného trestného činu.
Zákon99/1963 Sb. Občanský soudní řád (o.s.ř.)
§ 135
(1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.
(2) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



