Dne 31. března 2021 nabyl účinnosti zákon č. 155/2021 Sb., který lze označit jako „lex COVID justice III“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Novelizuje lex COVID justice I (zákon č. 191/2020 Sb.), který byl v minulosti již novelizován zákonem č. 460/2020 Sb. (lex COVID justice II).
Z hlediska upravované materie lex COVID justice III odkládá účinnost chráněného účtu včetně nové úpravy nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného. Dále obnovuje ochrannou dobu, po kterou se neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a dobu ve které se zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 o. s. ř. nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
Odložení účinnosti chráněného účtu
Lex COVID justice III odkládá účinnost zákona č. 38/2021 Sb., kterým se do občanského soudního řádu zařazuje právní úprava nového procesního institutu, kterým je chráněný účet. Namísto účinnosti od 1. dubna 2021 bude úprava účinná až od 1. července 2021. Součástí právní úpravy zákona č. 38/2021 Sb. je také novela institutu nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného nebo manžela povinného.
V dosavadní úpravě občanského soudního řádu v části výkonu rozhodnutí absentuje ucelený institut, na kterém by se shromažďovaly prostředky povinného z pohledávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí (určené k uspokojování životních potřeb povinného a jeho rodiny). Z důvodové zprávy se podává, že existence úpravy chráněného účtu by měla zabránit neoprávněným exekucím na účty povinných, podpořit bezhotovostní transparentní bankovní styk a snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům.
Odložení je odůvodňováno tím, že podle sdělení bankovního sektoru si příprava na zavedení chráněného účtu vyžádá určité technické změny. Dodatečná lhůta by měla k uskutečnění uvedených technických změn postačovat.
Nová úprava § 304b o. s. ř. (nepostižitelná část pohledávky z účtu povinného) má po účinnosti zákona č. 38/2021 Sb. plnit funkci krátkodobého řešení k zajištění nezbytných peněžních prostředků v případě nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) přikázáním pohledávky z účtu povinného. Dlouhodobějším řešením bude založení chráněného účtu, který zajistí dominantní ochranu pohledávkám a částem příjmů povinného nepodléhající výkonu rozhodnutí.
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
Lex COVID justice III obnovuje tzv. ochrannou dobu (od účinnosti zákona, tj. od 31. března 2021 do 30. června 2021), po kterou se mimo zákonné výjimky neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.
Podle lex COVID justice III soud (exekutor) v ochranné době neprovede mimo zákonné výjimky výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem movitých věcí. Stejné omezení dopadá i na prodej spoluvlastnického podílu na movité věci. Po uplynutí ochranné doby přijatá omezení bez dalšího ex lege zaniknou.
Uvedená ochranná doba se ovšem nijak nedotýká tzv. generálního a speciálního inhibitoria (zákaz nakládání se všemi věcmi nebo výslovně určenou věcí povinného). Přijaté omezení dopadá pouze na provedení dražby movitých věcí toliko v ochranné době.
Omezení se v ochranné době nepoužijí za předpokladu naplnění § 26 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb., byl-li v řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělen příklep.
Výčet zákonných výjimek představuje písemného oznámení povinného, že má být ve výkonu rozhodnutí (exekuci) pokračováno, a dále vymáhání některých vybraných přednostních pohledávek (výživné, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy).
Soupis a zjištění movitých věcí, tzv. jiný soupis
Na místě samém se soupis v ochranné době provede pouze tehdy, pokud je to pro vedení řízení nezbytné. Naopak je výslovně uvedeno, že tzv. jiného soupisu se omezení nedotýká.
Ten, kdo provádí soupis movitých věcí, by měl být vybaven respirátorem s odpovídající třídou ochrany, dezinfekčními prostředky na dezinfekci rukou, případně jednorázovými rukavicemi. Při úkonu zajištění by ten, kdo jej provádí, měl vzít v úvahu důsledky dalších protiepidemických opatření.
Jednotlivé úkony exekutora při exekuci prodejem movitých věcí (tzv. mobiliární exekuce)
Lex COVID justice III nevylučuje provádění úkonů tzv. místního šetření, jehož účelem je zjišťování faktického pobytu povinného a jeho kontaktování (písemně, telefonicky, elektronickým způsobem) za účelem vykonávání exekuční činnosti.
Exekutor dále může i v ochranné době provádět jednání s povinným v místě jeho trvalého pobytu (adresy sídla), faktického pobytu (místa výkonu ekonomické činnosti), které se může skládat zejména z následujících úkonů: prověření majetkové situace, zjištění příjmů z podnikatelské činnosti, doručení příslušných exekučních příkazů a dalších listin.
Na co lex COVID justice III nedopadá
Omezení lex COVID justice III nedopadá na prodej věcí, které se rychle kazí. Nezpeněžení rychle se kazících věcí může vést podle okolností řízení a jejich konkrétní povahy a charakteru k úplnému zmaření uspokojení oprávněného.
Hotové peníze a cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky rovněž nepodléhají zákonným omezením. Peníze se za movité věci nepovažují. V případě cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů či listin představující právo na splacení dlužné částky, soud (exekutor) postupuje podle § 334 o. s. ř. (výzva k plnění nebo zpeněžení pomocí obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice).
Lex COVID justice III nemůže dopadat ani na odebrání věci podle § 345 a násl. o. s. ř. Odebrání věci nepatřící povinnému může mít za následek zhoršení jeho postavení a životní úrovně (např. odebrání dopravního prostředku), ovšem oprávněnému věc neprávem zadržuje (§ 1040 obč. zák.).
Normy lex COVID justice III neomezují ani možnost prodeje věci podle § 44a odst. 4 ex. řádu, tzv. zpeněžení majetku se souhlasem exekutora. Může-li povinný souhlasit s provedením dražby movitých věcí, tím spíše může za splnění zákonných podmínek sám zpeněžení provést (a maiori ad minus). Současně je nutné připomenout, že zpeněžení majetku v této situaci provádí povinný, nikoliv exekutor.
Z logiky věci se omezení zákazu soupisu movitých věcí a jejich následné zajištění z povahy věci vylučuje u vyklizení. Současně lze přijmout závěr, že omezení nedopadají ani na prodej zástavy movité věci.
Obnovení doby výběru čtyřnásobku životního minima
Podle lex COVID justice III se do 30. června 2021 obnovuje doba, která podle lex COVID justice II zanikla ke dni 28. února 2021. Po tuto dobu se zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 o. s. ř. nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Následně, od 1. července 2021 bude v účinnosti nová úprava nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného nebo manžela povinného podle zákona č. 38/2021 Sb.
Diskuze k článku ()