Judikatura

Obviněná MUDr D. Ř. se zločinu podvodu dopustila tím, že v úmyslu neoprávněně se obohatit v rámci své kardiologické ordinace, vystavila na jména a rodná čísla celkem 495 pacientů bez jejich vědomí recepty na léky, které jim nepředala, a tyto recepty následně předala do uvedených lékáren, které přijaté recepty zaevidovaly k proplacení příslušnými zdravotními pojišťovnami z veřejného zdravotního pojištění, přičemž tyto léky sama odebrala a bylo s nimi naloženo dosud nezjištěným způsobem.

Pro závěr, zda povolení kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy stanovené týdenní pracovní doby brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je především rozhodující vyhodnocení, jaký (jak významný) by představovala zásah do provozu zaměstnavatele skutečnost, že by zaměstnankyni byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013

Krajské soudy (zde – ve správním soudnictví) jsou povinny se v rozhodnutí o žalobě vypořádat se všemi žalobními námitkami. Zamítne-li krajský soud žalobu, přičemž se opomene zabývat byť i marginální námitkou, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než jeho rozhodnutí zrušit ... Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.6.2014, čj. 8 As 27/2013-93

Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, obecné soudy určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 1430/13

Tvrdí-li zaměstnavatel, že zaměstnanec (žalobce), pro něj práci nevykonal, nemá ohledně tohoto tvrzení důkazní povinnost, ale nese břemeno tvrzení, že podle jím vedené evidence odpracované doby zaměstnanec v době, kdy měl podle svého tvrzení vykonat práci, nepracoval, a má povinnost označit k tomuto tvrzení důkazy ... Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2014, sp. zn. 21 Cdo 1001/2013

Odpovídá provozovatel herny za přítomnost nezletilých v prostorách herny?

Otázku uzavření smlouvy v omylu musí obecné soudy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13

Nejvyšší správní soud posuzoval námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu pro použití veřejně dostupných map z mapových portálů www.mapy.cz a www.maps.google.com při dokazování ve správním řízení v rozporu s jejich licenčními podmínkami.

Pouhý fakt prokázané účasti na místě činu nepostačuje k naplnění všech zákonných znaků spolupachatelství k trestnému činu. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2014, sp. zn. 67 Tmo 3/2014

Extrémní nesoulad je dán v případě očividného nesouladu skutkových a právních závěrů s provedenými důkazy, tedy tehdy, kdy skutek, který se stal předmětem právního posouzení, nebyl zjištěn způsobem slučitelným s právem obviněného na spravedlivý proces. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, čj. 6 Tdo 164/2014-25

Překážkou, jejímž účelem je zabránit vniknutí, je jakákoliv zábrana proti vniknutí do obydlí, a proto to jsou zejména zamčené dveře, plot, zábradlí balkonu, mříže, ale i okno přístupné jen s použitím žebříku. Překážka nemusí být překonána s použitím násilí, ale postačí jakékoliv její odstranění, otevření, přeskočení, přelezení apod. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, čj. 8 Tdo 440/2014-23

V případě nepřijetí usnesení o důležité záležitosti, kterou je i „revitalizace domu“, je ingerence státu do vnitřních poměrů shromáždění vlastníků jednotek ve formě nahrazení vůle vlastníků soudním rozhodnutím nepřípustná, neboť je možná pouze podle ustanovení § 11 odst. 3, věty druhé, zákona č. 72/1994 Sb. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2013, č.j. 7 Cmo 399/2012-135

Občanská sdružení (spolky) jsou rovnocenným subjektem práva, avšak jsou též významným a navýsost demokratickým prvkem občanské společnosti. Není korektní odsoudit spolek k neformální, potřebná oprávnění postrádající roli při prosazování jeho zájmů... Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14

Komentované nálezy Ústavního soudu vyvolaly četné reakce (ne-li pozdvižení), už jen proto, že se týkají citlivých záležitostí péče rodičů o nezletilé děti, ale především proto, že se poměrně jednoznačně a rezolutně staví otázce, jak by měly za účinnosti nového občanského zákoníku obecné soudy rozhodovat ve věcech péče o nezletilé děti. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 2482/13 Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 1506/13

Avizuje-li účastník předem, že má být jednáno ve sporném řízení v jeho nepřítomnosti a k nařízenému jednání se nedostaví, vystavuje se riziku, že v případech, kdy vyvstane potřeba jeho poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., které je zásadně spojeno s jednáním ve věci, nastane bez tohoto poučení zákonná koncentrace řízení ke konci prvního jednání. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 234/2014

Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. Nt 615/2014, mohou být klientská data advokátů uložená v cloudu zabavena i bez předchozího souhlasu advokátní komory či soudu.

Pouze z okolnosti, že spoluobvinění jsou na útěku, a že by proto se s nimi mohl obviněný na výpovědích domlouvat, nelze dovozovat existenci koluzní vazby, navíc tuto okolnost jednak nelze klást obviněnému k tíži. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2014, sp. zn. 8 Tmo 1/2014

Mohou strany rozhodčího řízení dohodou sjednat způsob, kterým jim bude doručen rozhodčí nález?

Nejsou dány podmínky pro zastavení trestního stíhání z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr.ř., když se jednalo v podstatě o shodný druh trestné činnosti, navíc se při zadržení policií obviněný vždy vydával dokonce za stejnou osobu, když využil znalosti jeho osobních údajů a nepochybně tím sledoval možnost vyhnout se trestnímu stíhání. Komentář k usnesení Městského soudu ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz 188/2001

Nález Ústavního soudu měl (jako téměř vždy, jde-li o citlivé otázky rodiny či zdraví) i mediální ohlas, a přestože byl ještě vydán v režimu „starého“ občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., lze jej do značné míry zobecnit i pro období za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 3367/13

Dovolání V.K. a Ing. B.V., CSc. ve věci trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a náhrada škody u obviněného V.K. ve výši cca 10 miliard Kč a u Ing. B.V., CSc. ve výši 2,5 miliardy Kč.

Pokud po dopravní nehodě poškozený opraví své staré auto novými součástkami, zvyšuje se hodnota jeho vozidla? A je možné o toto navýšení snížit výši odškodnění, na které má poškozený nárok? Těmito otázkami se zabývá nález Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 1902/13.

Dvojím marným předvoláním svědka a jedním pokusem o doručení předvolání prostřednictvím policie nelze naplnit zákonné předpoklady pro závěr, že by byly naplněny podmínky uvedené v písm. a) v § 211 odst. 2 tr. řádu, tedy, že by bylo nějak doloženo, že osoba svědka zemřela nebo se jinak stala nezvěstnou. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 67 Tmo 1/2014

Moderace podle § 150 o. s. ř. je institut procesního práva představující extrémní vybočení ze stěžejního principu ovládajícího nákladové rozhodování ve sporném řízení – „vítěz bere vše“. Za jakých podmínek připadá v úvahu? Komentář k usnesení městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 324/2014

Kdo hradí náklady řízení, když vezme žalobce žalobu zpět, protože byl uspokojen pojišťovnou žalovaného? Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4097/2014