Judikatura

Komentované nálezy Ústavního soudu vyvolaly četné reakce (ne-li pozdvižení), už jen proto, že se týkají citlivých záležitostí péče rodičů o nezletilé děti, ale především proto, že se poměrně jednoznačně a rezolutně staví otázce, jak by měly za účinnosti nového občanského zákoníku obecné soudy rozhodovat ve věcech péče o nezletilé děti. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 2482/13 Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 1506/13

Avizuje-li účastník předem, že má být jednáno ve sporném řízení v jeho nepřítomnosti a k nařízenému jednání se nedostaví, vystavuje se riziku, že v případech, kdy vyvstane potřeba jeho poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., které je zásadně spojeno s jednáním ve věci, nastane bez tohoto poučení zákonná koncentrace řízení ke konci prvního jednání. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 234/2014

Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. Nt 615/2014, mohou být klientská data advokátů uložená v cloudu zabavena i bez předchozího souhlasu advokátní komory či soudu.

Pouze z okolnosti, že spoluobvinění jsou na útěku, a že by proto se s nimi mohl obviněný na výpovědích domlouvat, nelze dovozovat existenci koluzní vazby, navíc tuto okolnost jednak nelze klást obviněnému k tíži. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2014, sp. zn. 8 Tmo 1/2014

Mohou strany rozhodčího řízení dohodou sjednat způsob, kterým jim bude doručen rozhodčí nález?

Nejsou dány podmínky pro zastavení trestního stíhání z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr.ř., když se jednalo v podstatě o shodný druh trestné činnosti, navíc se při zadržení policií obviněný vždy vydával dokonce za stejnou osobu, když využil znalosti jeho osobních údajů a nepochybně tím sledoval možnost vyhnout se trestnímu stíhání. Komentář k usnesení Městského soudu ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz 188/2001

Nález Ústavního soudu měl (jako téměř vždy, jde-li o citlivé otázky rodiny či zdraví) i mediální ohlas, a přestože byl ještě vydán v režimu „starého“ občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., lze jej do značné míry zobecnit i pro období za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 3367/13

Dovolání V.K. a Ing. B.V., CSc. ve věci trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a náhrada škody u obviněného V.K. ve výši cca 10 miliard Kč a u Ing. B.V., CSc. ve výši 2,5 miliardy Kč.

Pokud po dopravní nehodě poškozený opraví své staré auto novými součástkami, zvyšuje se hodnota jeho vozidla? A je možné o toto navýšení snížit výši odškodnění, na které má poškozený nárok? Těmito otázkami se zabývá nález Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 1902/13.

Dvojím marným předvoláním svědka a jedním pokusem o doručení předvolání prostřednictvím policie nelze naplnit zákonné předpoklady pro závěr, že by byly naplněny podmínky uvedené v písm. a) v § 211 odst. 2 tr. řádu, tedy, že by bylo nějak doloženo, že osoba svědka zemřela nebo se jinak stala nezvěstnou. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 67 Tmo 1/2014

Moderace podle § 150 o. s. ř. je institut procesního práva představující extrémní vybočení ze stěžejního principu ovládajícího nákladové rozhodování ve sporném řízení – „vítěz bere vše“. Za jakých podmínek připadá v úvahu? Komentář k usnesení městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 324/2014

Kdo hradí náklady řízení, když vezme žalobce žalobu zpět, protože byl uspokojen pojišťovnou žalovaného? Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4097/2014

Takto se vyjádřil opoziční politik v lokálním tisku o projevu starosty a věc se dostala až před Ústavní soud, který tak dne 20. 5. 2014 nálezem, sp. zn. IV. ÚS 1511/13, musel opět řešit hranici mezi právem na ochranu osobnosti a svobodou projevu.

Nejvyšší soud ČR dne 26.2.2014 na základě stížnosti pro porušení zákona rozhodl, že rozsudkem Městského soudu v praze byl porušen zákon v neprospěch obviněných Ing. R. M. a Ing. R. R.

Uvedení falešného identifikátoru VIN ve smlouvě nezpůsobuje neplatnost tohoto právního úkonu, pokud je ostatními identifikačními znaky vozidlo, které je předmětem smlouvy, dostatečně určitě specifikováno. Pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena platně a pojistitel má podle takové smlouvy právo na plnění pojistného. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2014, sp. zn. 23 Cdo 453/2013

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2014, sp. zn. 8 Tdo 1376/2013 Zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí, kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2014, sp. zn. 30 Cdo 3981/2013 Funkcionáře KSČ je možno chápat jako osoby veřejně činné pro posuzování sporů na ochranu osobnosti.

Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 3113/13 rozhodoval případ otce, jehož dcera se svým manželem zabrali jeho dům, a který se při svépomocném dalším užívání tohoto domu měl dopustit trestného činu porušování jejich domovní svobody.

Jestliže naplnění zákonného znaku „vyhrožuje usmrcením“ soudy dovodily z obavy poškozené, což je další ze zákonných znaků přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. l tr. zákoníku, pak tím v podstatě oba zákonné znaky nesprávně ztotožnily... Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, čj. 7 Tdo 476/2014-26

Příklady ujednání, která znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech stran můžete najít v nálezu sp. zn. II. ÚS 1810/23

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1307/2013 Ze samotného charakteru jednání obviněného, kdy mj. převzal od poškozeného peníze k účelu, ke kterému je nehodlal nikdy použít, vyplývá, že šlo z jeho strany o jednání úmyslné. Podvodný úmysl nemusí být v tzv. skutkové větě deklarován výslovně; postačuje, jsou-li zde uvedeny takové okolnosti, ze kterých existence tohoto úmyslu na straně obviněného nepochybně vyplývá.

Jestliže jeden z podílových spoluvlastníků jako povinná osoba podíl převede, aniž ho nabídne oprávněnému (dalšímu podílovému spoluvlastníku), a poruší tím předkupní právo, nemá to za následek absolutní neplatnost smlouvy, na jejímž základě nabyvatel věc získal. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2014, sp. zn. 33 Cdo 4017/2013

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 47/13 Ústavní soud přispívá ke sjednocení judikatury v některých otázkách ohledně použitelnosti odposlechů a domovních prohlídek.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 8 Tdo 1376/2013 Přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. spáchá úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, a tedy jde o porušování nebo obcházení konkrétního

Jen zjevně nepravdivé informace hrubě vybočující z pravidel vyvážené reportáže mohou odůvodnit omezení svobody projevu předběžným opatřením, jímž soud uloží povinnému „stáhnout“ reportáž z internetu. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2014, čj. 3 Cmo 3/2014-86