Interpretace podústavního práva
Otázku uzavření smlouvy v omylu musí obecné soudy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13
Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13
V době, pro niž je příznačná hypertrofizace práva prakticky ve všech ohledech (v rovině legislativní primárně jako důsledek nerespektování principů přijatelnosti práva, přiměřenosti právní regulace a dalších pochybení, jejichž výslednicí je mj. tzv. nový dualismus práva; z toho potom pramení další hypertrofické projevy – např. bujení opravných možností), je potřebné se čas od času vracet k podstatě věci a připomínat si některé zdánlivě nesporné zásady. Považujeme proto za důležité obrátit pozornost k limitům úkolů Ústavního soudu, pro což vybrané rozhodnutí dobře poslouží jako příklad.
Ústavní soud trvale zdůrazňuje, že jeho posláním je ochrana ústavnosti, že není součástí soustavy obecných soudů a že mu nepřísluší právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů, s výjimkou případů, kdy obecné soudy svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod jednotlivce. Při respektování těchto výchozích pozic musí Ústavní soud projevovat značnou dávku zdrženlivosti, neboť se denně střetá s obecnou představou, že by měl fungovat jako jakási „čtvrtá instance“ (s podobným problémem, byť v poněkud jiných rozměrech se ostatně setkávají i Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud). Stojí zde pak často (dosti typicky) otázka, zda v konkrétním případě stěžovatel sleduje skutečně konstitucionálně relevantní zájem na ochraně základních práv a svobod, nebo zda pouze usiluje o to, aby „nesprávné“ (tj. jemu nepříznivé) rozhodnutí obecných soudů bylo v dalších a dalších „instancích“ přezkoumáváno (zpravidla dokonce ve smyslu hodnocení skutkového stavu a dokazování).
Nutno konstatovat, že Ústavní soud ve svých rozhodnutích poskytuje zpravidla návodnou inspiraci k tomu, aby veřejnost (nejen osoby zúčastněné na konkrétním případu, nýbrž i nejširší publikum) tomuto rozdílnému úhlu pohledu porozuměla (byť to je ve skutečnosti snaha sysifovská). Jedním z důležitých závěrů, které jsou takto připomínány, je to, že interpretace tzv. podústavního (jednoduchého) práva je doménou obecného soudnictví, do níž strážce ústavnosti v zásadě nemá zasahovat. To je též memento komentovaného rozhodnutí.
Komentovaný judikát si můžete přečíst zde
Další články
Pracovní e-maily
Orgány pro hospodářskou soutěž mohou zajistit pracovní e-maily i bez soudu
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
Veřejný odpor vs legitimní očekávání investora
Investiční očekávání nemůže mít přednost před demokratickým výkonem samosprávy
Ruská propaganda
Zákaz vysílání obsahu kanálu Russia Today se vztahuje i na internetové stránky, které jsou veřejnosti volně přístupné
Ověřování věku uživatelů pornografických webů
členské státy mohou vyžadovat ověřování věku uživatelů pornografických internetových stránek a zakázat šíření informací týkajících se silničních kontrol


