Judikatura

Posouzení této otázky bude vždy věcí individuálních případů (zřejmě s přihlédnutím k povaze zamýšlených staveb a z ní plynoucích nežádoucích dopadů), a to jak na úrovni rozhodovací praxe stavebních úřadů, tak na úrovni rozhodování o přezkoumávání těchto rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2014, čj. 9 As 101/2014-98

Je povinností soudu rozhodujícím o dalším ponechání obviněného ve vazbě, aby se zabýval také otázkou, zda vyšetřování probíhá plynule a zda ve věci nenastaly neodůvodněné průtahy.

Lze námitku účastníka o nedostatku pravomoci soudu z důvodu existence rozhodčí doložky považovat za včasnou, není-li obsažena v podaném odporu proti platebnímu rozkazu?

Tak jako zneužívání (či dokonce „jen“ nadužívání) instrumentů trestního práva vede ve svých důsledcích k destruktivnímu vlivu kriminalizace, nelze přijmout myšlenku, že „subsidiarita“ je míněna jako praktické vyloučení použití těchto nástrojů. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2014, čj. 7 Tdo 780/2014-24

Soud zamítne návrh na vstup nového subjektu do řízení tehdy, jestliže podle toho, co v řízení vyšlo najevo, lze s jistotou prohlásit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy, například za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou.

předkládané rozhodnutí velmi cenné v první řadě proto, že souhrnně analyzuje problém změny judikatorního trendu. Tento komplikovaný teoretický úkol v plném rozsahu stojí před teorií i aplikační praxí a bude nepochybně značně posilovat v souvislosti s uplatňováním tzv. nového občanského zákoníku. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4397/2013

Účelové opakované prodeje zboží, resp. předstírání neexistující skutečnosti, že daňový subjekt provedl určité obchody, ačkoli to neodpovídalo realitě, může za daných skutkových okolností svědčit o zkrácení daně z přidané hodnoty...

Jestliže oba obvinění zcela bezdůvodně napadli jiného, nejprve slovně a poté i fyzicky, a to veřejně a na místě veřejnosti přístupném, čímž porušili zájem společnosti na klidném občanském soužití a ochraně občanů před závažnějšími útoky narušujícími veřejný klid a pořádek a nadto u nich nebyly shledány žádné polehčující okolnosti, obvinění svého jednání nelitovali a poškozenému se ani neomluvili, tak jednání obviněných již stojí mimo rámec občanskoprávních vztahů ...

Vyhrožováním jinou těžkou újmou může být např. vyhrožování způsobením škody velkého rozsahu nebo škody na věci vysoké umělecké hodnoty, ke které má poškozený citový vztah. Stejně tak se může jednat o újmu nemajetkové povahy, jako je vyhrožování usmrcením nebo těžkou újmou na zdraví i osobě poškozenému blízké, únosem osoby blízké apod.

Informovanost veřejnosti o věcech veřejného zájmu je předpokladem demokratického uplatňování moci v moderní společnosti. Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost, tedy i skutečnosti týkající se nakládání s veřejnými prostředky v podniku se státní účastí. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 3 Cmo 406/2013

Text, uveřejněný na uživatelském profilu internetové sociální sítě facebook, nenaplňuje znaky projevu poslance na půdě sněmovní komory.

Odsouzený se trestného činu dopustil tak, že se vydával za asistenta poslance a objednával letenky, které mu následně proplatila Poslanecká sněmovna, přičemž tato jednání spáchal v prostorách Poslanecké sněmovny. Z toho důvodu se domáhal vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.

Obviněná MUDr D. Ř. se zločinu podvodu dopustila tím, že v úmyslu neoprávněně se obohatit v rámci své kardiologické ordinace, vystavila na jména a rodná čísla celkem 495 pacientů bez jejich vědomí recepty na léky, které jim nepředala, a tyto recepty následně předala do uvedených lékáren, které přijaté recepty zaevidovaly k proplacení příslušnými zdravotními pojišťovnami z veřejného zdravotního pojištění, přičemž tyto léky sama odebrala a bylo s nimi naloženo dosud nezjištěným způsobem.

Pro závěr, zda povolení kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy stanovené týdenní pracovní doby brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je především rozhodující vyhodnocení, jaký (jak významný) by představovala zásah do provozu zaměstnavatele skutečnost, že by zaměstnankyni byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013

Krajské soudy (zde – ve správním soudnictví) jsou povinny se v rozhodnutí o žalobě vypořádat se všemi žalobními námitkami. Zamítne-li krajský soud žalobu, přičemž se opomene zabývat byť i marginální námitkou, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než jeho rozhodnutí zrušit ... Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.6.2014, čj. 8 As 27/2013-93

Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, obecné soudy určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 1430/13

Tvrdí-li zaměstnavatel, že zaměstnanec (žalobce), pro něj práci nevykonal, nemá ohledně tohoto tvrzení důkazní povinnost, ale nese břemeno tvrzení, že podle jím vedené evidence odpracované doby zaměstnanec v době, kdy měl podle svého tvrzení vykonat práci, nepracoval, a má povinnost označit k tomuto tvrzení důkazy ... Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2014, sp. zn. 21 Cdo 1001/2013

Odpovídá provozovatel herny za přítomnost nezletilých v prostorách herny?

Otázku uzavření smlouvy v omylu musí obecné soudy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13

Nejvyšší správní soud posuzoval námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu pro použití veřejně dostupných map z mapových portálů www.mapy.cz a www.maps.google.com při dokazování ve správním řízení v rozporu s jejich licenčními podmínkami.

Pouhý fakt prokázané účasti na místě činu nepostačuje k naplnění všech zákonných znaků spolupachatelství k trestnému činu. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2014, sp. zn. 67 Tmo 3/2014

Extrémní nesoulad je dán v případě očividného nesouladu skutkových a právních závěrů s provedenými důkazy, tedy tehdy, kdy skutek, který se stal předmětem právního posouzení, nebyl zjištěn způsobem slučitelným s právem obviněného na spravedlivý proces. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, čj. 6 Tdo 164/2014-25

Překážkou, jejímž účelem je zabránit vniknutí, je jakákoliv zábrana proti vniknutí do obydlí, a proto to jsou zejména zamčené dveře, plot, zábradlí balkonu, mříže, ale i okno přístupné jen s použitím žebříku. Překážka nemusí být překonána s použitím násilí, ale postačí jakékoliv její odstranění, otevření, přeskočení, přelezení apod. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, čj. 8 Tdo 440/2014-23

V případě nepřijetí usnesení o důležité záležitosti, kterou je i „revitalizace domu“, je ingerence státu do vnitřních poměrů shromáždění vlastníků jednotek ve formě nahrazení vůle vlastníků soudním rozhodnutím nepřípustná, neboť je možná pouze podle ustanovení § 11 odst. 3, věty druhé, zákona č. 72/1994 Sb. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2013, č.j. 7 Cmo 399/2012-135

Občanská sdružení (spolky) jsou rovnocenným subjektem práva, avšak jsou též významným a navýsost demokratickým prvkem občanské společnosti. Není korektní odsoudit spolek k neformální, potřebná oprávnění postrádající roli při prosazování jeho zájmů... Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14