Ochrana dobrého jména právnické osoby ve věci veřejného zájmu
Informovanost veřejnosti o věcech veřejného zájmu je předpokladem demokratického uplatňování moci v moderní společnosti. Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost, tedy i skutečnosti týkající se nakládání s veřejnými prostředky v podniku se státní účastí. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 3 Cmo 406/2013
Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 3 Cmo 406/2013
V předmětné kauze soudy hodnotily, zda následující informace (tvrzení) zveřejněné v novinovém článku: „ze společnosti Lesy ČR unikají peněžní prostředky prostřednictvím IT zakázek poskytovaných společností žalobce“ a „zakázky poskytované společností žalobce společnosti Lesy ČR jsou předražené, nepotřebné a jejich poskytování vzbuzuje pochybnosti“, mohou zasáhnout do dobré pověsti právnické osoby (žalobce), která je v citaci zmíněna. Konkrétně šlo o to, zda existoval tzv. „veřejný zájem“ na zveřejnění informací, které jsou podle žalobce sporné, a zda lze předpokládat i nezbytnou míru důvěryhodnosti jejich obsahu. Žalobce především namítal, že žalovaný nebyl v tomto případě zbaven povinnosti ověřovat důvěryhodnost obsahu zveřejněné informace.
Za věc veřejnou lze považovat veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce. Věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu, a nepochybně je jí i hospodaření ve společnosti se státní účastí. Pokud žalovaný (vydavatel celostátního periodika, v němž byl článek zveřejněn), publikoval informace, které vycházely ze zdrojů, o jejichž věrohodnosti nebylo objektivně vzato pochyb (mj. citace senátora, který se kauzou zabývá), a převzal informace z článku jiného deníku, jehož autoři se rozhodli zdroj informací utajit, pak vycházel primárně z důvěryhodných zdrojů a nebylo jeho povinností podrobněji zveřejněné informace o věci veřejného zájmu ověřovat.
Do dobré pověsti žalující právnické osoby zveřejněním článku tedy zasaženo být nemohlo.
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



