Překážka bránící vniknout na pozemek

Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, čj. 8 Tdo 440/2014-23

Klíčovým bodem předkládaného rozhodnutí je určení charakteru překážky bránící ve vstupu na pozemek či do objektu (obydlí). Podmínkou naplnění trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku je:

• neoprávněné vniknutí do obydlí jiného nebo neoprávněné setrvání tamtéž,
• užití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překonání překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí.

Samotná formulace normy napovídá, že kvalifikačním znakem mohou být dva třeba i naprosto odlišné způsoby chování pachatele. Prvním je užití násilí (nebo pohrůžky bezprostředního násilí). Druhou entitu případů reprezentují nejrůznější představitelné způsoby překonání překážky bránící ve vniknutí. První množina násilných jednání nepochybně zčásti překrývá druhou množinu a v tomto průniku najdeme celou řadu násilných způsobů překonání překážky. Do druhé množiny však spadají též případy, kdy k užití násilí ani pohrůžky násilím nedojde – překonání překážky se odehrává relativně měkkým způsobem: v daném případě za pomoci klíče k brance v oplocení pozemku.

Rozhodnutí příkladmo vyjmenovává typické případy překážek bránící ve vstupu do obydlí: Překážkou, jejímž účelem je zabránit vniknutí, je jakákoliv zábrana proti vniknutí do obydlí, a proto to jsou zejména zamčené dveře, plot, zábradlí balkonu, mříže, ale i okno přístupné jen s použitím žebříku. Zároveň též naznačuje šíři mantinelů, pokud jde o kriminalizované způsoby překonávání takových překážek: jakékoliv její odstranění, otevření, přeskočení, přelezení apod.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde