Judikatura

Takto se vyjádřil opoziční politik v lokálním tisku o projevu starosty a věc se dostala až před Ústavní soud, který tak dne 20. 5. 2014 nálezem, sp. zn. IV. ÚS 1511/13, musel opět řešit hranici mezi právem na ochranu osobnosti a svobodou projevu.

Nejvyšší soud ČR dne 26.2.2014 na základě stížnosti pro porušení zákona rozhodl, že rozsudkem Městského soudu v praze byl porušen zákon v neprospěch obviněných Ing. R. M. a Ing. R. R.

Uvedení falešného identifikátoru VIN ve smlouvě nezpůsobuje neplatnost tohoto právního úkonu, pokud je ostatními identifikačními znaky vozidlo, které je předmětem smlouvy, dostatečně určitě specifikováno. Pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena platně a pojistitel má podle takové smlouvy právo na plnění pojistného. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2014, sp. zn. 23 Cdo 453/2013

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2014, sp. zn. 8 Tdo 1376/2013 Zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí, kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2014, sp. zn. 30 Cdo 3981/2013 Funkcionáře KSČ je možno chápat jako osoby veřejně činné pro posuzování sporů na ochranu osobnosti.

Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 3113/13 rozhodoval případ otce, jehož dcera se svým manželem zabrali jeho dům, a který se při svépomocném dalším užívání tohoto domu měl dopustit trestného činu porušování jejich domovní svobody.

Jestliže naplnění zákonného znaku „vyhrožuje usmrcením“ soudy dovodily z obavy poškozené, což je další ze zákonných znaků přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. l tr. zákoníku, pak tím v podstatě oba zákonné znaky nesprávně ztotožnily... Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, čj. 7 Tdo 476/2014-26

Příklady ujednání, která znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech stran můžete najít v nálezu sp. zn. II. ÚS 1810/23

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1307/2013 Ze samotného charakteru jednání obviněného, kdy mj. převzal od poškozeného peníze k účelu, ke kterému je nehodlal nikdy použít, vyplývá, že šlo z jeho strany o jednání úmyslné. Podvodný úmysl nemusí být v tzv. skutkové větě deklarován výslovně; postačuje, jsou-li zde uvedeny takové okolnosti, ze kterých existence tohoto úmyslu na straně obviněného nepochybně vyplývá.

Jestliže jeden z podílových spoluvlastníků jako povinná osoba podíl převede, aniž ho nabídne oprávněnému (dalšímu podílovému spoluvlastníku), a poruší tím předkupní právo, nemá to za následek absolutní neplatnost smlouvy, na jejímž základě nabyvatel věc získal. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2014, sp. zn. 33 Cdo 4017/2013

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 47/13 Ústavní soud přispívá ke sjednocení judikatury v některých otázkách ohledně použitelnosti odposlechů a domovních prohlídek.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 8 Tdo 1376/2013 Přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. spáchá úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, a tedy jde o porušování nebo obcházení konkrétního

Jen zjevně nepravdivé informace hrubě vybočující z pravidel vyvážené reportáže mohou odůvodnit omezení svobody projevu předběžným opatřením, jímž soud uloží povinnému „stáhnout“ reportáž z internetu. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2014, čj. 3 Cmo 3/2014-86

Za průtahy v řízení v 90. letech náleží vyšší odškodné, nepřímo to vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4227/12, který se zabývá postupem stanovení výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu v případě 20 let trvajícího vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

Obviněným v dovolání namítané podstatné snížení rozpoznávacích schopností a nepodstatné snížení schopností ovládacích nemohlo mít žádný vliv na závěr soudu o jeho trestní odpovědnosti (a v důsledku toho ani na výrok o vině), neboť takový stav nelze posoudit jako nepříčetnost ve smyslu § 26 tr. zákoníku, jak argumentuje obviněný. K závěrům předmětného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, odvolací soud odpovídajícím způsobem

Nejvyšší soud se ztotožňuje s názorem, že není možné uvést v omyl soud rozhodující v občanskoprávním řízení. Tento závěr se však týká výslovně pouze soudů, neboť soudy jsou nezávislé státní orgány, kterým je svěřen výkon soudnictví. Jejich rysem je zejména nezávislost, vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami a veřejnost soudního jednání.

Organizovanou skupinou se rozumí sdružení nejméně tří osob trestně odpovědných, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu, a tím i jeho škodlivost pro společnost. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 12 Ntd 5/2014

Smyslem a účelem cestovních náhrad není ohodnocení zaměstnance za vykonanou práci a cestovní náhrady podle své povahy nenahrazují odměnu za práci, nýbrž slouží výhradně k náhradě nákladů spojených s pracovním výkonem, které zaměstnanec vynaložil proto, že byl zaměstnavatelem vyslán na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště. Komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3774/2013

Tím, z jaké datové schránky je podání soudu odesláno, je provedena jednoznačná identifikace osoby, která úkon, jež je obsažen v podání, u soudu učinila. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 7 Cmo 509/2012 – 106

Má být „vnitřek“ datové zprávy též opatřen elektronickým zaručeným podpisem? Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1829/13

Dohodnou-li se obviněný a poškozený na vzájemném úmyslném usmrcení jeden druhého jako způsobu dobrovolného ukončení života, potom dohodnuté jednání obviněného, jehož následkem byla smrt poškozeného, naplňuje znaky zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku a nikoli znaky přečinu účasti na sebevraždě podle § 144 odst. 1 tr. zákoníku.

Nepřiznáním odškodnění v případech zastavení trestního stíhání, aniž byl učiněn závěr o vině či nevině trestně stíhané osoby, není zpochybněn princip presumpce neviny za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se jiného skončení řízení. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3485/2013

Stížnost MUDr. Davida Ratha proti rozhodnutí o prodloužení vazby ze dne 30. 4. 2013 ležela příliš dlouho nevyřízená na Vrchním soudu. Nejvyšší soud proto Vrchnímu soudu stanovil lhůtu k rozhodnutí o této stížnosti.

Komentované rozhodnutí je předkládáno jako jeden z dokladů o vývoji jevu, který označujeme jako fenomén kriminalizace v soudobé společnosti. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, čj. 5 Tdo 77/2014-35

Ústavní soud posuzoval povinnost majitele obchodu s koly uzavřít licenční smlouvu s kolektivním správcem autorských práv.