Judikatura

Zákon o místních poplatcích stanoví pravomoc obce zvýšit včas nezaplacený místní poplatek až na trojnásobek, ale nestanoví žádná kritéria, kterými má obec toto zvýšení odůvodnit. Je tedy třeba počítat s tím, že odůvodnění sankčního zvýšení místního poplatku může být předmětem soudního přezkumu...

Ten, kdo podává druhou (a případně i další) kasační stížnost proti rozsudku ve věci, kde byl předcházející rozsudek již jednou zrušen na základě dřívější kasační stížnosti téhož účastníka, nemusí již druhý (a případně i další) soudní poplatek za kasační stížnost platit.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 476/2015 věnoval otázce platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného zaměstnanci z důvodu neomluvené absence v práci. Mimo jiné v odůvodnění svého rozhodnutí upozornil na změnu zákoníku práce, účinnou od 1. 1. 2012, která zásadně ovlivnila v této věci dosavadní judikaturu. Do 31. 12. 2011 totiž jednání zaměstnavatele, který sám shledal absenci zaměstnance v práci jako neomluvenou, tj. bez předchozího souhlasu odborové organizace, mělo neblahé důsledky na platnost okamžitého zrušení daného zaměstnanci z tohoto důvodu.

Žadatel o informaci podle informačního zákona musí v případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací uhradit náklady. "Mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací" je neurčitý pojem a Nejvyšší správní soud se zabýval jeho výkladem v rozsudku sp. zn. 5 As 35/2016.

Okolnost, že si pachatel pořídí falešný doklad na svou pravou totožnost, není důvodem beztrestnosti.

Nejsilnějším nástrojem, jakým může veřejný ochránce práv vstupovat do řízení, je žaloba k ochraně veřejného zájmu podle § 66 s.ř.s. Toto oprávnění mu přísluší pouze tehdy, pokud prokáže existenci závažného veřejného zájmu na soudním přezkumu konkrétního rozhodnutí. Ve věci sp. zn. 9 As 24/2016 se posuzovala žaloba veřejného ochránce práv směřovaná proti rozhodnutí o umístění staveb.

Po dlouhou dobu někteří trestní soudci posuzovali samotné hlídání při páchání trestného činu za spolupachatelství dle § 23 trestního zákona. V novém trestním zákoníku je tato spolupráce s „hlavním pachatelem“ již jasně definována jako pomoc ve smyslu § 24 odst.1 písm.c) trestního zákoníku. Co ale je takové hlídání, co musí být prokázáno? Nad tím se barvitě zamýšlí odvolací senát Městského soudu v Praze.

Nepředání dokladů stanovených v kupní smlouvě nepředstavuje prodlení prodávajícího (pokud hlavní předmět smlouvy předal) ale vadu plnění.

Souhlas obžalovaného se čtením úředního záznamu o podaném vysvětlení jeho družky není nevýznamnou formalitou, ale jde o otázku vysokého procesního významu, neboť pokud přečtení úředních záznamů obžalovaný odsouhlasí, pak mohou být použity jako důkaz proti němu, pokud však využije svého práva nesouhlasit s jejich přečtením, pak k obsahu vysvětlení policejnímu orgánu, nelze při hodnocení důkazů vůbec přihlížet.

Přibývá odsouzených, kteří mají uloženo vedle sebe více trestů zákazu činnosti, a to té samé činnosti, obvykle pochopitelně řízení motorových vozidel. Sčítají se takové tresty, nebo běží každý z nich zvlášť, tedy souběžně?

Plénum Nejvyššího soudu schválilo stanovisko k elektronické komunikaci mezi soudy a účastníky řízení, tj. k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě.

Předběžný odhad prokazatelné ztráty uvedený ve smlouvě o závazku veřejné služby ve veřejné dopravě představuje maximální hranici úhrady nákladů dopravci.

Podle krajského soudu ke splnění přípustnosti vyvlastnění dle zákona o urychlení výstavby postačí pouze doručení návrhu kupní smlouvy a marné uplynutí lhůty k jejímu uzavření. Vyvlastňovaná, která navrhovanou cenu odmítla, se bránila vyvlastnění s tím, že s ní žádné jednání o výkupní ceně neproběhlo. Očekávala totiž, že v souladu se zásadou přímosti a ústnosti dojde k ústnímu jednání, k němuž však nedošlo.

Obec Vojkovice nařízením stanovila, že nabízet a prodávat zboží mimo provozovnu je možné pouze na místech, které k tomuto účelu obec určí. Ústavní soud toto nařízení kvalifikoval jako tržní řád, neboť reguluje nabízení a prodávání zboží a služeb a obecně určuje místa, na kterých může být tato činnost provozována. Následně konstatoval, že tento tržní řád je neplatný...

Instalací závory a jejím sklopením na již existující veřejně přístupné účelové komunikace nelze legálně přístup veřejnosti na danou komunikaci omezit.

V řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí se odměna advokáta počítá z tarifní hodnoty 10 tisíc a nikoli z výše předmětu sporu.

Pokud chcete v řízení dokazovat webovou stránkou, může se hodit znát rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 80/2016-30, který se touto problematikou zabýval v případě, kdy webová stránka neobsahovala zákonné informace.

Nejvyšší správní soud posuzoval případ, kdy se na manipulovatelném notebooku odehrávalo losování za účelem omezení počtu zájemců v dalším řízení o veřejné zakázce. Mj. konstatoval, že za dodržení zásady transparentnosti odpovídá zadavatel, bez ohledu na to, kdo provádí losování, a bez ohledu na to, zda k manipulaci skutečně došlo.

Nejvyšší soud rozsudkem sp. zn. 31 Cdo 945/2013 sjednotil svoji rozpornou judikaturu ohledně toho, zda lze platně uzavřít nájemní smlouvu na objekt, který nebyl v době uzavření smlouvy zkolaudován.

Pokud v řízení o udělení občanství vydá zpravodajská služba nebo policie negativní stanovisko (tj. že žadatel ohrožuje bezpečnost státu), nemá žadatel možnost se s tímto stanoviskem seznámit, potvrdil Ústavní soud.

Volbu doručovací adresy lze provést i podpisem protokolu, jak se lze dočíst v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 40/2016.

Podle Nejvyššího správního soudu se musí v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace (z důvodu obchodního tajemství) ve vztahu ke každé odepřené informaci uvést, v čem je spatřováno naplnění všech znaků legální definice obchodního tajemství.

Nejvyšší správní soud se zabýval případem řidičky, která při odbočování vlevo přehlédla motocykl, jenž ji v ten okamžik zrovna předjížděl.

Pro mnohé obce a orgány státní správy bude jistě zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 47/2016-44, podle něhož tam, kde zákon stanoví právní povinnost zveřejňovat určitou informaci či písemnost na elektronické úřední desce (zejm. při doručování veřejnou vyhláškou), je třeba v rámci úřední činnosti zajistit patřičnou dokumentaci toho, že tak bylo vskutku zákonem stanoveným způsobem učiněno.

Pro počítání včasnosti podání je důležitý způsob přepravy zásilky ke správnímu orgánu. Pokud se tak děje poštou, stačí podání v den konce lhůty odeslat; pokud se tak děje elektronicky, musí podání v den konce lhůty správnímu orgánu dojít. Že se odeslání prokazuje lépe než dojití, dokládají dva judikáty Nejvyššího správního soudu...