Judikatura

Nejvyšší soud rozsudkem sp. zn. 31 Cdo 945/2013 sjednotil svoji rozpornou judikaturu ohledně toho, zda lze platně uzavřít nájemní smlouvu na objekt, který nebyl v době uzavření smlouvy zkolaudován.

Pokud v řízení o udělení občanství vydá zpravodajská služba nebo policie negativní stanovisko (tj. že žadatel ohrožuje bezpečnost státu), nemá žadatel možnost se s tímto stanoviskem seznámit, potvrdil Ústavní soud.

Volbu doručovací adresy lze provést i podpisem protokolu, jak se lze dočíst v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 40/2016.

Podle Nejvyššího správního soudu se musí v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace (z důvodu obchodního tajemství) ve vztahu ke každé odepřené informaci uvést, v čem je spatřováno naplnění všech znaků legální definice obchodního tajemství.

Nejvyšší správní soud se zabýval případem řidičky, která při odbočování vlevo přehlédla motocykl, jenž ji v ten okamžik zrovna předjížděl.

Pro mnohé obce a orgány státní správy bude jistě zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 47/2016-44, podle něhož tam, kde zákon stanoví právní povinnost zveřejňovat určitou informaci či písemnost na elektronické úřední desce (zejm. při doručování veřejnou vyhláškou), je třeba v rámci úřední činnosti zajistit patřičnou dokumentaci toho, že tak bylo vskutku zákonem stanoveným způsobem učiněno.

Pro počítání včasnosti podání je důležitý způsob přepravy zásilky ke správnímu orgánu. Pokud se tak děje poštou, stačí podání v den konce lhůty odeslat; pokud se tak děje elektronicky, musí podání v den konce lhůty správnímu orgánu dojít. Že se odeslání prokazuje lépe než dojití, dokládají dva judikáty Nejvyššího správního soudu...

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu může být Poslanecká sněmovna žalována, pokud je nečinná.

Ústavní soud zpochybnil ustálenou judikaturu zakazující souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu.

Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu, č.j. 3 As 159/2015-32, nelze na žádost o informace poskytnout právní analýzu, pokud to výslovně neumožňuje smlouva, na základě níž byla tato analýza zpracována.

Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 7 As 286/2015-21 řešil otázku, zda je poskytovatel podpory malého rozsahu (dle zákona č. 215/2004 Sb.) povinen ji zapsat do centrálního registru podpor malého rozsahu i v případě, že podpora není poskytována podnikatelským subjektům.

Nejvyšší správní soud se zabýval možností ochrany třetí strany, pokud se správní orgán rozhodne poskytnout informace, které se této třetí strany přímo dotýkají.

Ústavní soud se nálezem pléna, sp. zn. Pl. ÚS 20/16 odklonil od zásady ex favore restitutionis (ve prospěch restituce).

Pohrůžka jiné těžké újmy nemusí spočívat pouze v hrozbě způsobení újmy majetkové, újmy na cti, dobré pověsti, ale může směřovat i k rozvratu rodinného života a v takovém případě nepochybně i k existenční nejistotě a ztrátě jakéhokoli zázemí.

Orgány činné v trestním řízení nemohou spoléhat na pravdivost informací uvedených v trestním oznámení a už vůbec nemohou pouze na základě neověřeného trestního oznámení provádět domovní prohlídky.

Veřejný přístup na účelové komunikace a provoz na nich nelze omezovat ani upravovat formou obecně závazné vyhlášky, a to ani v případě účelových komunikací, které jsou ve vlastnictví obce.

Lausanne, 21. června 2016 – Rozhodčí soud pro sport (CAS) rozhodl ve sporu mezi Ruským olympijským výborem (ROV) a skupinou ruských atletů na jedné straně a Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF) na straně druhé. CAS zamítl žalobu podanou ROV a 68 ruskými atlety a zároveň i odvolání podané skupinou 67 atletů proti rozhodnutí IAAF, kterým byli prohlášeni za nezpůsobilé k účasti na LOH v Riu 2016.

Státní zastupitelství může podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy "při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků". Nejvyšší soud se v rozsudku, sp. zn. 30 Cdo 999/2015, zabýval otázkou, zda se to vztahuje i na převod obecního nemovitého majetku, ke kterému došlo bez souhlasu zastupitelstva.

Zákonný znak trestného činu obecného ohrožení podle § 272 TrZ spočívající v tom, že pachatel „vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví“, lze naplnit nejen tím, že větší počet osob je konkrétně a bezprostředně ohrožen ve stejném okamžiku, nýbrž i tehdy, jsou-li takto ohroženy v krátkém časovém intervalu postupně, jediným souvislým jednáním pachatele.

Nejvyšší správní soud se v rozsudku č.j. 3 As 118/2015-34 negativně postavil ke zveřejnění fotografie pachatele na sociální síti. Zatímco městský soud poměřoval právo vlastníka obchodu na ochranu jeho vlastnictví na jedné straně a právo pachatele trestného činu krádeže na ochranu osobních údajů na straně druhé, dle NSS zde k žádnému konfliktu nedochází a "není co poměřovat".

Svědectví nemusí nutně ztrácet na věrohodnosti, když očitý svědek nepostihne přesně vedlejší okolnosti skutkového děje, v poměru k nápadnému hlavnímu jednání obžalovaného „nezajímavé“.

Správní orgány v případě opakovaných omluv účastníka řízení o přestupku z ústního jednání mohou a mají důsledněji posuzovat náležitost každé další omluvy a důležitost důvodů pro nedostavení se, řekl Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 As 147/2015-29. Právo obviněného na projednání přestupku v jeho přítomnosti je totiž s blížícím se dnem zániku odpovědnosti za přestupek více a více omezováno legitimním cílem, kterým je řádné projednání přestupku.

Rozsudkem č.j. 5 As 87/2015-22 se Nejvyšší správní soud zabýval povahou kanalizačního řádu a řízením o jeho změně.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že se na veřejné produkce hudby nepoužije nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

V praxi se občas stane, že rozhodnutí o odvolání z funkce je pro nezákonnost zrušeno soudním rozhodnutím. Nejvyšší správní soud se v rozsudku sp. zn. 2 As 100/2015 vypořádává se situací, kdy na ryze monokratické místo odvolaného byla již jmenována jiná osoba.