K podporám malého rozsahu
Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 7 As 286/2015-21 řešil otázku, zda je poskytovatel podpory malého rozsahu (dle zákona č. 215/2004 Sb.) povinen ji zapsat do centrálního registru podpor malého rozsahu i v případě, že podpora není poskytována podnikatelským subjektům.
Podpora malého rozsahu, je definována svým finančním stropem, díky němuž se má za to, že nenaplňuje dva ze znaků definice veřejné podpory (neovlivňuje obchod a nenarušuje hospodářskou soutěž mezi členskými státy). Nejedná se tedy o veřejnou podporu a dle výkladu dříve zastávaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nelze na podporu malého rozsahu vztáhnout další definiční znaky veřejné podpory, konkrétně: že musí být poskytnuta z veřejných zdrojů a musí zvýhodňovat určité podniky či odvětví.
Nejvyšší správní soud sice souhlasil s ÚOHS v tom, že podpora malého rozsahu není podmnožinou veřejné podpory, to ovšem neznamená, že se jedná o ve všech aspektech odlišný institut. Výkladem evropského práva došel k závěru, že podpora malého rozsahu musí vedle finančních stropů naplňovat také definiční znaky spočívající v tom, že je poskytována státem nebo ze státních prostředků určitým podnikům ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. Skutečnost, že je podpora poskytována nepodnikatelským subjektům je tak třeba při posuzování těchto podpor také zohlednit.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery
Pracovní e-maily
Orgány pro hospodářskou soutěž mohou zajistit pracovní e-maily i bez soudu
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
Veřejný odpor vs legitimní očekávání investora
Investiční očekávání nemůže mít přednost před demokratickým výkonem samosprávy


