Judikatura

Pohrůžka jiné těžké újmy nemusí spočívat pouze v hrozbě způsobení újmy majetkové, újmy na cti, dobré pověsti, ale může směřovat i k rozvratu rodinného života a v takovém případě nepochybně i k existenční nejistotě a ztrátě jakéhokoli zázemí.

Orgány činné v trestním řízení nemohou spoléhat na pravdivost informací uvedených v trestním oznámení a už vůbec nemohou pouze na základě neověřeného trestního oznámení provádět domovní prohlídky.

Veřejný přístup na účelové komunikace a provoz na nich nelze omezovat ani upravovat formou obecně závazné vyhlášky, a to ani v případě účelových komunikací, které jsou ve vlastnictví obce.

Lausanne, 21. června 2016 – Rozhodčí soud pro sport (CAS) rozhodl ve sporu mezi Ruským olympijským výborem (ROV) a skupinou ruských atletů na jedné straně a Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF) na straně druhé. CAS zamítl žalobu podanou ROV a 68 ruskými atlety a zároveň i odvolání podané skupinou 67 atletů proti rozhodnutí IAAF, kterým byli prohlášeni za nezpůsobilé k účasti na LOH v Riu 2016.

Státní zastupitelství může podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy "při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků". Nejvyšší soud se v rozsudku, sp. zn. 30 Cdo 999/2015, zabýval otázkou, zda se to vztahuje i na převod obecního nemovitého majetku, ke kterému došlo bez souhlasu zastupitelstva.

Zákonný znak trestného činu obecného ohrožení podle § 272 TrZ spočívající v tom, že pachatel „vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví“, lze naplnit nejen tím, že větší počet osob je konkrétně a bezprostředně ohrožen ve stejném okamžiku, nýbrž i tehdy, jsou-li takto ohroženy v krátkém časovém intervalu postupně, jediným souvislým jednáním pachatele.

Nejvyšší správní soud se v rozsudku č.j. 3 As 118/2015-34 negativně postavil ke zveřejnění fotografie pachatele na sociální síti. Zatímco městský soud poměřoval právo vlastníka obchodu na ochranu jeho vlastnictví na jedné straně a právo pachatele trestného činu krádeže na ochranu osobních údajů na straně druhé, dle NSS zde k žádnému konfliktu nedochází a "není co poměřovat".

Svědectví nemusí nutně ztrácet na věrohodnosti, když očitý svědek nepostihne přesně vedlejší okolnosti skutkového děje, v poměru k nápadnému hlavnímu jednání obžalovaného „nezajímavé“.

Správní orgány v případě opakovaných omluv účastníka řízení o přestupku z ústního jednání mohou a mají důsledněji posuzovat náležitost každé další omluvy a důležitost důvodů pro nedostavení se, řekl Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 As 147/2015-29. Právo obviněného na projednání přestupku v jeho přítomnosti je totiž s blížícím se dnem zániku odpovědnosti za přestupek více a více omezováno legitimním cílem, kterým je řádné projednání přestupku.

Rozsudkem č.j. 5 As 87/2015-22 se Nejvyšší správní soud zabýval povahou kanalizačního řádu a řízením o jeho změně.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že se na veřejné produkce hudby nepoužije nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

V praxi se občas stane, že rozhodnutí o odvolání z funkce je pro nezákonnost zrušeno soudním rozhodnutím. Nejvyšší správní soud se v rozsudku sp. zn. 2 As 100/2015 vypořádává se situací, kdy na ryze monokratické místo odvolaného byla již jmenována jiná osoba.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že ve správním soudnictví se vyhláška č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, nepoužije.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 72/2015-67, není nezákonným zásahem správního orgánu úkon městské části, kterým nakládá s jí svěřeným majetkemetkem, neboť městská část v tomto případě nemá postavení správního orgánu, ale účastníka soukromoprávního vztahu.

Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 6 Afs 24/2016 řešil situaci rodiny, která tvrdila, že nevyužívá obcí zavedený systém nakládání s komunálním odpadem, jelikož díky svému životnímu stylu odpad téměř nevytváří, a z toho důvodu odmítá za komunální odpad platit.

Dopravce na základě objednávky čtyř společností zajišťoval autobusovou přepravu zaměstnanců těchto společností do zaměstnání a zpět, přičemž zaměstnanci nastupovali a vystupovali na jednotlivých stanovištích a sami si hradili cenu jízdného. Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 5 As 106/2013-41 řešil otázku, zda tato doprava spadá pod linkovou dopravu a tudíž zda měl mít příslušný dopravce na tuto dopravu licenci.

Kdy může za obec přebírat písemnosti určené do vlastních rukou (obci) místostarosta této obce?

Žáci základní školy a jejich rodiče žalovali školu za zrušení výuky nepovinného předmětu náboženství Církve římskokatolické.

Jak moc závažné musí být porušení dotačních podmínek, aby odůvodňovalo odvod za porušení rozpočtové kázně?

Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 109/2014 zabývá možností použití odposlechů v jiném trestním řízení, než v rámci něhož bylo původně nařízeno, a to mj. s ohledem na novelizaci § 88 odst. 1 trestního řádu, jenž vymezuje trestnou činnost pro kterou lze odposlechy nařídit.

Nejvyšší soud ČR se v lednu letošního roku v rozhodnutí 21 Cdo 4902/2014 zabýval opravdu choulostivým tématem – je možno se zaměstnancem ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením, pokud tento zaměstnanec naváže milostný poměr, se kterým zaměstnavatel nesouhlasí? A co když milencem je vedoucí obchodního partnera, na kterém de facto zaměstnavatelovo podnikání stojí? Nedopouští se tímto zamilovaný zaměstnanec porušení zásady loajality a dobrých mravů vůči zaměstnavateli?

Zastupitelé mají dle § 82 písm. b) mj. právo vznášet dotazy a podněty předsedům výborů, přičemž mají ze zákona právo na písemnou odpověď do 30 dnů. V případě, že se odpovědi nedočkají, často jim nepomůže ani soud.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 rozhodl o postupu v případě, že bylo rozhodnuto vadným rozhodčím nálezem.

Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci.

Veřejný zadavatel může k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky požadovat doložení referencí uchazeče za určité období. Tato referenční lhůta se pro různé typy zakázek liší; např. pro zakázky na stavební práce jde o pět let. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 161/2015 nelze tyto lhůty zkracovat.