Implicitní volba doručovací adresy
Volbu doručovací adresy lze provést i podpisem protokolu, jak se lze dočíst v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 40/2016.
Ačkoliv je žádost o doručování na zvolenou adresu podáním, volbu adresy pro doručování lze provést i implicitně a to například tím, že účastník ve svých podáních opakovaně uvádí totožnou adresu pobytu, nebo tím, že podepíše protokol ve kterém je identifikován doručovací adresou.
Pokud je tedy v protokolu o ústním jednání výslovně uvedena adresa pro doručování (např. vedle jména, data narození a bydliště účastníka), pak podpisem tohoto protokolu dotyčný účastník tento údaj stvrzuje a nemůže následně namítat, že jej tam vepsal správní orgán. Nevyžaduje se tedy, aby v zápisu byla formulace např. slovy “účastník řízení požádal, aby mu v řízení bylo doručováno na adresu”; postačí, že je v protokolu účastník identifikován kromě jiného i předmětnou doručovací adresou.
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
