Judikatura

Ústavní soud se v nálezu, sp. zn. Pl. ÚS 21/16, zabýval zneužitelností § 24 zákona o pozemních komunikacích, podle kterého může správní orgán dočasně omezit obecné užívání pozemní komunikace částečným či úplným uzavřením, čímž může být zabráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno, bez toho, aby bylo zakázáno.

Také subjekty, které zpracovávají osobní údaje nezbytné pro plnění povinností podle zvláštního zákona, jsou povinny přijmout opatření podle § 13 zákona o ochraně osobních údajů, zejména pořizovat elektronické záznamy (logy), které umožní určit a ověřit, kdo, kdy a z jakého důvodu k osobním údajům přistupoval. To vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 150/2012 o pokutě udělené Generálnímu finančnímu ředitelství v souvislosti se systémem ADIS.

Ústavní soud nálezem, sp. zn. Pl. ÚS 3/17, zrušil obecně závaznou vyhlášku města Brna, která zakazovala plavbu malých plavidel na konkrétně vymezených úsecích Brněnské přehrady.

Obec je oprávněna svým územním plánem regulovat i záležitosti republikového významu, a to za stejných podmínek jako záležitosti nadmístního významu.

Dříve jsme vás informovali o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp.zn. 3 As 159/2015), podle něhož nelze na základě žádosti o informaci poskytnout právní analýzu, pokud to výslovně neumožňuje smlouva, na základě níž byla tato analýza zpracována. Nálezem Ústavního soudu, sp.zn. IV. ÚS 3208/16, bylo však toto rozhodnutí zrušeno.

Způsobí-li zaměstnanec úřadu škodu, bývá tato skutečnost dříve, než o ní (formálně) rozhodne předseda úřadu, posuzována tzv. škodní komisí. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 1 As 120/2017, není řízení před takovou komisí čistě interní záležitostí a úřady jsou povinny na žádost poskytnout jak interní předpisy upravující chod škodní komise, tak informace o jejích členech.

Obec nemusí při prodeji obecního majetku vždy upřednostnit ekonomicky nejvýhodnější nabídku, konstatoval Krajský soud v Hradci králové v rozsudku č.j. 52 A 32/2016-126. Upřednostňování ekonomicky nejvýhodnějších nabídek by totiž mohlo vést k přijímání rozhodnutí, která odporují zájmům obce a jejich občanů.

Říká se, že co je psáno, je dáno. Neplatí to však u protokolů z ústních jednání, kde skutečný ústní přednes má přednost před záznamem v protokolu.

Součástí práva na spravedlivý proces je vytvoření prostoru pro to, aby účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat. Tento požadavek je třeba uplatnit též při rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení, které je integrální součástí soudního řízení jako celku.

Ústavní soud posuzoval mravnost smlouvy o smlouvě budoucí ke kupní smlouvě na byty, kdy část kupní ceny měla být hrazena půjčkou bytovému družstvu.

Definici "sporu z veřejnoprávní smlouvy" podává rozšířený senát Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu v usnesení č.j. Konf 10/2015-11.

Podle zákona o vodovodech a kanalizacích lze povinnost připojit se na kanalizaci uložit pouze v případech, kdy je to technicky možné. K tomu Nejvyšší správní soud rozsudkem, sp. zn. 5 As 257/2015, dodává, že při posuzování technické možnosti připojení je třeba zohlednit zásadu proporcionality.

V kontextu diskusí o odvolání současného ministra financí prezidentem republiky by mohl být relevantní judikát Nejvyššího správního soudu z letošního března, sp. zn. 7 As 242/2016, podle něhož i neformální vyjádření odmítnutí návrhu představuje rozhodnutí v materiálním smyslu, jenž mohou osoby, jimž toto rozhodnutí zasahuje do práv, napadnout u správního soudu žalobou.

Trestněprávní zásada, že výkon trestu zaniká v případě smrti odsouzeného, se uplatní také ve správním trestání, tj. při ukládání pokut za přestupky a správní delikty. Správní orgány proto rozhodně nemohou uložené pokuty vymáhat po dědicích.

Pro dlouhodobé vrcholné zaměstnance státní správy může být zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1054/2015, které se vyjadřuje k povaze pracovních poměrů vzniklých před rokem 2008 jmenováním do vedoucí pozice organizační složky státu či příspěvkové organizace, jejich organizačního útvaru nebo organizačního útvaru státního fondu, státního podniku nebo Policie České republiky (tj. pracovníků dle § 33 odst. 3 zákoníku práce).

Nejvyšší správní soud v jinak bezvýznamném rozhodnutí sp. zn. 9 Azs 255/2016 potvrdil právní názor, že není možné pro doručování písemností zvolit datovou schránku jiné osoby.

Celkem hezkou rekapitulaci prokazování nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem obsahuje rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3849/2014. Judikát vysvětluje, ve kterých případech a jakým způsobem se nemajetková újma prokazuje a kdy ji naopak prokazovat není třeba a její vznik se předpokládá. 

K Nejvyššímu správnímu soudu se pod sp. zn. 2 As 174/2016 dostal spor dvou sousedů o tom, jestli si jeden z nich smí postavit garáž, resp. jak rozhodnutí o umístění stavby snížilo kvalitu bydlení druhého souseda.

Až těžké ublížení na zdraví z nedbalosti může způsobit ten, kdo venčí svého psa na volno. Pokud pes vběhne do cesty a způsobí dopravní nehodu, je jeho majitel za tuto nehodu odpovědný, protože porušil důležitou povinnost.

Zákon o místních poplatcích stanoví pravomoc obce zvýšit včas nezaplacený místní poplatek až na trojnásobek, ale nestanoví žádná kritéria, kterými má obec toto zvýšení odůvodnit. Je tedy třeba počítat s tím, že odůvodnění sankčního zvýšení místního poplatku může být předmětem soudního přezkumu...

Ten, kdo podává druhou (a případně i další) kasační stížnost proti rozsudku ve věci, kde byl předcházející rozsudek již jednou zrušen na základě dřívější kasační stížnosti téhož účastníka, nemusí již druhý (a případně i další) soudní poplatek za kasační stížnost platit.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 476/2015 věnoval otázce platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného zaměstnanci z důvodu neomluvené absence v práci. Mimo jiné v odůvodnění svého rozhodnutí upozornil na změnu zákoníku práce, účinnou od 1. 1. 2012, která zásadně ovlivnila v této věci dosavadní judikaturu. Do 31. 12. 2011 totiž jednání zaměstnavatele, který sám shledal absenci zaměstnance v práci jako neomluvenou, tj. bez předchozího souhlasu odborové organizace, mělo neblahé důsledky na platnost okamžitého zrušení daného zaměstnanci z tohoto důvodu.

Žadatel o informaci podle informačního zákona musí v případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací uhradit náklady. "Mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací" je neurčitý pojem a Nejvyšší správní soud se zabýval jeho výkladem v rozsudku sp. zn. 5 As 35/2016.

Okolnost, že si pachatel pořídí falešný doklad na svou pravou totožnost, není důvodem beztrestnosti.

Nejsilnějším nástrojem, jakým může veřejný ochránce práv vstupovat do řízení, je žaloba k ochraně veřejného zájmu podle § 66 s.ř.s. Toto oprávnění mu přísluší pouze tehdy, pokud prokáže existenci závažného veřejného zájmu na soudním přezkumu konkrétního rozhodnutí. Ve věci sp. zn. 9 As 24/2016 se posuzovala žaloba veřejného ochránce práv směřovaná proti rozhodnutí o umístění staveb.