Státní zastupitelství a převod obecního majetku
Státní zastupitelství může podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy "při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků". Nejvyšší soud se v rozsudku, sp. zn. 30 Cdo 999/2015, zabýval otázkou, zda se to vztahuje i na převod obecního nemovitého majetku, ke kterému došlo bez souhlasu zastupitelstva.
Ačkoliv se z laického pohledu odpověď jeví zřejmá, soudy dospěly nejprve k závěru, že nutnost souhlasu zastupitelstva není omezením volnosti účastníků smlouvy a tudíž státní zastupitelství není oprávněno uplatnit u soudu tuto (na první pohled zřejmou) absolutní neplatnost.
Tento názor však Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozhodnutí odmítnul, když de facto konstatoval, že jde o omezení volnosti starosty nakládat s obecním majetkem. Státní zastupitelství tedy může u civilního soudu zahájit řízení o neplatnosti smlouvy o převodu obecního vlastnictví i v situaci, kdy starosta obce uzavřel smlouvu o převodu nemovitosti bez předchozího rozhodnutí zastupitelstva obce, jemuž podle obecního zřízení taková výhradní pravomoc náleží.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
